Loni sklidili čeští pěstitelé 6 494 tun chmele, což byl průměrný výsledek. I když jsou chmelaři ohledně letošní úrody opatrní, doufají, že by se mohli dostat na loňskou úroveň.
„I když už je polovina srpna a sklizeň se blíží, na přesnější čísla je ještě brzy. Zajíci se počítají až po honu, stejně jako se chmel počítá, až když je naskladněný a usušený na půdě,“ uvedl předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Luboš Hejda na úterním setkání chmelařů ve Stekníku na Lounsku. Jak viděl přímo v terénu, odhaduje, že by úroda mohla dosáhnout alespoň průměrných hodnot.
Podle Hejdy je stav chmelových porostů v tuto chvíli dobrý. Hodnoty hořkých látek jsou podle výsledků prvních testů průměrné, mohly by dokonce ještě růst.
Obavy budí nadcházející dny. Vysoké teploty, které mají atakovat až hranici 37 stupňů Celsia, mohou vegetaci chmele předčasně ukončit. „V tuto chvíli chmel stále kvete a na taková vedra není stavěný. Potřebujeme, aby se vytvořily hlávky a bylo v nich dostatek lupulinu (látky dodávající hořkou chuť, pozn. red.), aby byl chmel kvalitní,“ doplnil Hejda s tím, že nedávné deštivé počasí rostlinám prospělo.
Celou vegetační sezonu se chmelaři potýkají nejenom s rozmary počasí, ale i s chorobami a škůdci. Některá dostupná a povolená ochrana v podobě chemických látek je přitom málo účinná nebo na trhu zcela chybí.
„Letos byl na řadě míst problém se sviluškou chmelovou, jejíž výskyt byl větší a rychle se množí při vysokých teplotách. Pěstitelé měli problém sehnat dostatek přípravků na ochranu rostlin. Pokud se zasažené pole neošetří ve správný čas, je to problém,“ potvrdila Markéta Trefilová, vedoucí oddělení Ochrany chmele ve Chmelařském institutu. Ve větší míře se objevil také dřepčík chmelový.
Technika ukazuje formu chmele. Poprvé je jasné, kolik vody denně potřebuje |
Ostražitost vyvolává i agresivní houbová choroba, která způsobuje verticiliové vadnutí rostliny a neexistuje proti ní účinná ochrana. V České republice byl její výskyt potvrzen na nižších desítkách míst, kde platí přísná hygienická opatření, aby se dál nešířila.
„Je to choroba, proti které není přímá chemická ochrana. Proto je nutné výskyt monitorovat a v lokalitách dodržovat nařízení, aby nedocházelo k dalšímu šíření,“ upozornila Trefilová. S touto chorobou se podle Hejdy potýkají ve větší míře v zahraničí, mimo jiné v Německu či Slovinsku.
První česačka by se měla rozběhnout o nadcházejícím víkendu, v příštím týdnu sklizeň vypukne naplno. Při ní pomáhají zahraniční brigádníci, hlavně z Rumunska či Bulharska. Těch domácích podle chmelařů ubývá, chybějí lidé se zkušenostmi a dovednostmi. Problém je sehnat třeba kvalitní traktoristy.
Chmel roste v tuzemsku na 4815 hektarech, což je o půl procenta menší plocha než loni. Číslo postupně klesá. Pro srovnání, v roce 2018 bylo území o zhruba 200 hektarů větší. Nejvíce chmelnic je v Žatecké chmelařské oblasti, kde je plocha 3690, Úštěcká oblast má zhruba 500 hektarů a Tršická oblast 622 hektarů. Prim mezi pěstovanými odrůdami si stále drží Žatecký poloraný červeňák známý pro svou jemnou hořkost. Další významné odrůdy pěstované v Česku jsou Sládek či Premiant.
Klima chmelu nepřeje, s pěstováním tak nově pomáhají ovce i aplikace |
Ve světě chmelnice podle Zdeňka Rosy, předsedy představenstva Chmelařství, družstvo Žatec, zabírají nyní 53 tisíc hektarů, jde o meziroční pokles o 2500 hektarů.
„Ve srovnání s rokem 2021 je to téměř o deset tisíc hektarů méně. Plocha poslední roky jde dolů hlavně v Německu a USA, kde mají problémy s odbytem některých odrůd,“ zmínil s tím, že i přes mírný pokles ploch je situace v České republice stabilní a neměla by se v budoucnu výrazně zhoršovat, protože poptávka po jemném chmelu stále je. Chmelaři naopak očekávají, že by plocha mohla růst díky podpoře státu na stavbu nových chmelnic.
Nadcházející sklizeň by se výrazně neměla promítnout do ceny piv. Na prodej produkce mají totiž chmelaři uzavřeny dlouhodobé smlouvy.
