„Je to obrovský problém. Proti této chorobě neexistuje účinný postřik a v půdě ji můžete mít i několik let, než se projeví,“ popsal Jaroslav Pokorný z Účelového hospodářství Stekník nedaleko Žatce.

Loňský výzkum prokázal v pěstební oblasti chmele na Žatecku, Úštěcku a Tršicku vadnutí chmele na 19 z 346 chmelnic, kde odborníci sbírali vzorky. Zamoření pozemků touto houbovou chorobou je velké a podle Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) je riziko, že se choroba rozšíří i na další pěstební plochy, vysoké.

„Na místě je nejvyšší ostražitost. Na zasažených plochách musí být dodržována přísná preventivní opatření, aby se choroba dál nešířila. To znamená důkladná dezinfekce zemědělské techniky, pohyb po chmelnici jen v ochranných oblecích a návlecích,“ vyjmenoval předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Luboš Hejda. „Ochranné látky proti houbovým chorobám na verticilio alfaalfae nefungují,“ dodal.

Choroba se projevuje postupným žloutnutím a vadnutím listů, které začíná odspodu rév a postupuje směrem nahoru. Postupně uschnou celé listy.

Lounsko, Bavorsko a skleník u Madridu. Španělé zkoušejí nové pěstování chmele

Ve Stekníku se choroba zatím neobjevila, přesto z ní mají zdejší chmelaři obavy. Pokud by se sem dostala a nekontrolovatelně se rozšířila, podle Pokorného by zřejmě došlo k úplné likvidaci chmelnice. „Ze zahraničních zkušeností víme, že pokud se to rozšíří na více než třicet procent chmelnic, tak by bylo pěstování nerentabilní,“ dodal.

Jarní práce na chmelnicích už probíhají. Vlivem nadprůměrně teplého jara začaly ve Stekníku o více než týden dříve než obvykle. „Proběhl řez chmele, zavěšování drátů, příští týden začneme se zaváděním chmele,“ popsal Pokorný.

V České republice se chmel pěstuje na ploše 4 860 hektarů. V posledních pěti letech výměra klesá.

Pěstitelé vypustili na chmelnici na Lounsku stádo ovcí. Zvířata rostlinám prospívají: