První snahy o vzkříšení obce začaly již před více než 25 lety, kdy se o to pokoušeli bývalí obyvatelé obce ze Sdružení občanů Vyklice. Státem neodepsané rezervy uhlí pod zemí však všechny tehdejší snahy nakonec zhatily. Uhlí pod zemí sice leží dál, ale v dohledné době by v tomto bodě mohlo dojít ke změně.
„Právě teď se vytváří studie jezera Milada a právě teď musíme myslet na to, aby se do této lokality vrátili také lidé. Je to ideální období pro to připravit další etapu rozvoje zdejšího území. I když se naše plány týkají vzdálenější budoucnosti, bude se s nimi počítat už od začátku,“ říká chabařovický starosta Josef Kusebauch (SNK-ED), jenž touto aktivitou navazuje právě na snahy původních obyvatel Vyklic.
Nové Vyklice by měly fungovat jako plnohodnotná městská čtvrť se základní občanskou vybaveností, sportovišti a spoustou zeleně v kombinaci s různými druhy bydlení.
Čtyřicet let, co Vyklice přestaly existovatObec Vyklice ležela dva kilometry jižně od Chabařovic při bývalé silnici z Trmic do Roudníků. Dnes je tu dno západní části jezera Milada, které v místě vzniklo zatopením hnědouhelného povrchového dolu Chabařovice. O plánech na likvidaci původních Vyklic se její obyvatelé dozvěděli v roce 1974, v roce 1982 obec přestala existovat. V době bourání měla 197 domů a 1097 obyvatel, školu, nádraží nebo sportovní klub. Zhruba 80 procent pozemků, kde by měla stát nová obec, patří městu. Kolem jezera Milada se stále nacházejí ložiska se zhruba 150 miliony tun kvalitního hnědého uhlí. Státem chráněné ložiskové území, které dnes omezuje možnosti výstavby, však leží jen pod částí momentálně řešeného území. Těžbě uhlí musely ustoupit také okolní obce Tuchomyšl, Lochočice, Zalužany, Otovice, Hrbovice a Český Újezd. Těžba se stala málem osudnou i Chabařovicím. V roce 1991 se rypadla zastavila 625 metrů od města. Demolice se však nevyhnuly východní části Chabařovic. |
„Měla by zde vzniknout skutečná obec s rodinnými domy s menšími i většími pozemky i bytové domy, kde dostanou šanci bydlet ti, kteří nemají tak vysoké příjmy. Počítá se i se školkou a prvním stupněm základní školy,“ přibližuje starosta plány s tím, že atraktivní lokalita pro bydlení, na dohled od Krušných hor, a z níž se lidé snadno dostanou do Prahy či Drážďan, bude i velkou příležitostí, jak udržet v regionu mladé a vzdělané lidi.
Své kroky město koordinuje se státním podnikem Diamo, který je správcem území u jezera a pro nějž od loňského roku švédské studio Mandaworks připravuje koncepční studii a design manuál budoucího využití jezera a jeho okolí.
I na základě těchto podkladů, jež mají být hotové do konce roku, pak bude podnik žádat o redukci chráněného ložiskového území uhlí, které zatím rychlejší rozvoj lokality stále blokuje.
„I my teď proto musíme vytvořit smysluplný dokument, abychom měli v ruce argumenty pro redukci ložiskového území. Naše plány musíme státu zdůvodnit. To se nám podaří, jen když prokážeme, že společenský přínos Nových Vyklic bude mnohem vyšší než uhlí, které v zemi zůstane,“ pokračuje starosta.
Koncepční rozvahu nové čtvrti zpracovává pro město společnost 4ct, která se před časem zapojila i do mezinárodní krajinářsko-urbanisticko-architektonické soutěže o návrh celkového řešení okolí jezera Milada. Se svým návrhem skončila na druhém místě, právě za vítězným švédským studiem Mandaworks.
„Jde nám o navrácení sídla v podobné stopě, v jaké zde existovalo před těžbou. Severozápadní část jezera je pro něj to nejvhodnější místo. Doplní přirozeně rytmus osídlení mezi Chabařovicemi a obcí Roudníky,“ komentuje vznikající studii Jaroslav Dědič, urbanista a projektový manažer společnosti 4ct, která se věnuje územnímu a strategickému plánování měst a obcí.
Rehabilitace posttěžební krajiny je podle něj široké téma, které musí zahrnovat nejen návrat přírody, ale právě i návrat samotných obyvatel.
První ucelený dokument by mohly mít Chabařovice k dispozici již koncem roku. Přesto podle starosty Josefa Kusebaucha půjde o dlouhodobý, několikaletý proces, v němž město nebude ani investorem. Jeho cílem je pouze v území nastavit podmínky a připravit plánovací dokumentaci pro případné soukromé investory tak, aby následný rozvoj lokality nebyl zběsilý a chaotický a plně navazoval na plánovanou proměnu širšího okolí jezera Milada.