iDNES.cz

Mláďat sokolů i čápů je letos výrazně méně. Za poklesem stojí několik důvodů

  7:16,  aktualizováno  7:16
Méně mláďat než v předchozích letech se během letošního období hnízdění podařilo vyvést chráněným druhům ptáků v Národním parku České Švýcarsko a přilehlých Labských pískovcích. Za úhynem ptáčat stáli třeba predátoři či paraziti. Kvůli hnízdění platila v obou rezervacích pro návštěvníky částečná omezení, někde ještě pár dnů potrvají.

Sokolí páry původně začaly hnízdit ve třinácti lokalitách v Labských pískovcích a Českém Švýcarsku. Jen pěti z nich se však podařilo mláďata vyvést. | foto: Václav Sojka

Mezi zvláště chráněné druhy, které ve výše zmíněných oblastech hnízdí, patří sokol stěhovavý, čáp černý a také výr velký. „Ze sokolích hnízd letos vylétlo celkem jedenáct mláďat,“ uvedl mluvčí národního parku Tomáš Salov s tím, že sokolí páry původně začaly hnízdit ve třinácti lokalitách v Labských pískovcích a Českém Švýcarsku.

„Jen pěti z nich se však podařilo mláďata vyvést. Kvůli chladnému počasí v počátcích hnízdní sezony zřejmě tři snůšky zastydly, ve dvou případech hnízdění nevyšlo zřejmě kvůli predaci mláďat. Ve zbývajících případech je příčina nezdaru neznámá,“ nastínil. Loni vylétlo mláďat 20, předloni 18 a rok předtím dokonce 24.

Z hnízd v Českém Švýcarsku vylétlo dvacet sokolů, v Německu jim škodí turismus

Také v případě čápa černého, jehož doba hnízdění zatím ještě zcela neskončila, bude mláďat nejspíš méně než v předchozích letech. Nyní jsou známá tři hnízda, přičemž tři mláďata z jednoho byla ulovena predátorem a tři mláďata z dalšího podlehla vnitřním parazitům. Podle Salova zřejmě vylétne pouze jeden malý čáp. V roce 2024 šlo o sedm mláďat, v roce 2023 o deset.

Co se týče výrů velkých, jejich hnízdění bylo letos potvrzeno na jednom místě v Labských pískovcích a rovněž na jednom v národním parku. „Výři vyvedli vždy po jednom mláděti,“ upřesnil Salov.

Počty výřích mláďat z předchozích let často nejsou známy, v období 2017 až 2024 ví národní park pouze o třech z roku 2021. Přesnější záznamy jsou o obsazených teritoriích. Číslo se v letech 2017 až 2022 pohybovalo mezi dvanácti a patnácti. „Na řadě míst, kde výři v minulosti hnízdili, se jejich přítomnost nepodařilo potvrdit,“ řekl k letošnímu stavu Salov.

Vzhledem k tomu, že jsou tyto druhy ptáků velmi citlivé na rušení ze strany člověka, přistupuje správa parku každoročně k uzavírce hnízdních lokalit pro turisty. Zákaz vstupu je značen přímo v terénu a obvykle trvá od konce zimy do poloviny léta. Přesná doba uzavírek může být pro každou oblast jiná v závislosti na tom, který druh zde hnízdí a jak dlouhé je jeho období hnízdění.

Kroužkovat malé sokoly není snadné, mláďata občas bolestivě klovnou

Pokud se člověk i přes zákaz do lokality vydá, může hnízdění zásadně ohrozit. Samička výra, která kvůli vyrušení opustí hnízdo, už se do něj nevrátí. Sokoli a čápi se vzdálí a poté přiletí zpět, nicméně v mezičase není snůška či mláďata chráněna, a z hnízda se tak stává snadný cíl pro predátory. V případě trvalého rušení, třeba když někdo bivakuje pod hnízdem, mohou mláďata uhynout, protože se k nim rodiče s potravou neodváží přiletět. Pokud jsou v hnízdě vejce, nemá je kdo zahřívat.

Dobrou zprávou je, že letos k žádným zásadním porušením opatření ze strany lidí nedošlo. Potvrdil to i strážce parku a ornitolog Václav Sojka. „Žádné letošní hnízdění sokola stěhovavého, čápa černého či výra velkého nebylo zmařeno člověkem. Za to patří všem návštěvníkům národního parku i chráněné krajinné oblasti velké poděkování,“ zmínil.

Některé zákazy vstupu budou v platnosti až do konce července. Jejich přehled je k dispozici na webu národního parku.

zpět na článek