Hned zveřejnila na svém Facebooku, jak se věci mají, a spustila se vlna solidarity, která pořád pokračuje.
„Spojila jsem se například s velitelem hřenských dobrovolných hasičů Janem Košíkem a mnoha dalšími a vezli jsme první pomoc do Mezné. V tom začali volat desítky lidí, kam mají pomoc přivézt a k tomu nabídla kamarádka Renata Fričová, že nabízí svůj kiosek v Bynovci, kam můžeme vše přivézt a začít vařit,“ říká zdravotní sestra Markéta Pecharová.
Nejdříve o takové pomoci nikdo nevěděl, ale informace se začala rychle šířit.
„Naštěstí si to kluci mezi sebou řekli. Jsme na strategickém místě, vedle z letiště odlétají hasit letadla, která také pomáháme zásobit. A je zde křižovatka na oba směry, kudy hasiči jezdí. Začali jsme vařit, lidé sem nosí, co upekli. Je tu zázemí na odpočinek, postele, sprchy. Navařili jsme litry guláše a začali jsme rozvážet jídlo dobrovolným hasičům. Jednou se stavil i slovenský pilot, kterému došlo palivo a musel počkat, než mu ho kolegové přivezou. To české totiž podle regulí nesmí brát,“ přiblížila Pecharová.
Všichni tady dostanou, co potřebují. „Když se hasiči nají, dostanou studené pití, jsou šťastní, že si mohou chvilku odpočinout,“ pokračuje činorodá žena.
Trochu na překážku je, že se hasiči neustále stěhují, což znamená neustále hledat jejich stanoviště.
„Škoda, že nepoužívají souřadnice, kde jsou, bylo by snazší je najít. Jednou jsme zjistili, že hladová a žíznivá hlídka je pod skalním hrádkem Šauštejn. Vůbec nás tam nechtěl pustit, i když jsme řekli, že vezeme jídlo. Nakonec se to povedlo a v posledních dnech to vypadá, že už opravdu vše funguje,“ říká Pecharová.
Hasiči zde najdou i potřebný zdravotnický materiál - mastičky, kapky do očí i nosu. „Ošetření kluci zvládají sami, jsou to odřeniny, šrámy a hodně strhané paty z těch zásahových, kožených bot. Mají je opravdu hodně rozedrané.“
„Nejsme žádná organizace, ale jen pár obyčejných lidí, kteří jsou sakra dobří,“ dodává žena.
