Ferrata na Kozí vrch je zavřená, ochránci nechtějí rušit hnízdící sokoly

  7:08
Ochráncům přírody se nelíbí, že v Českém středohoří na Ústecku vznikla další nelegální ferrata, tedy zajištěná lezecká cesta ve skalnatém terénu. Upozorňují, že kromě samotného faktu, že jde o nelegální počin, výstavba těchto tras a hlavně jejich následné užívání také ruší chráněné sokoly.

Ochránci přírody kvůli klidu hnízdících sokolů uzavřeli ferratu na Kozím vrchu. | foto: Michal Porteš

„Ferraty budované bez souhlasu orgánů ochrany přírody výrazně zasahují do přirozeného prostředí vzácných druhů, hlavně ptáků. Zároveň esteticky narušují krajinné dominanty,“ říká Petr Kříž z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK).

Nedávno se objevilo několik desítek metrů dlouhé ocelové lano, které slouží uživatelům ferraty k jištění, na Kozím vrchu mezi Ústím a Děčínem. Tři sta osmdesát metrů vysoký skalnatý vrchol nad řekou Labe je přírodní rezervací.

Lezecká cesta vede po skále kolem hnízdiště chráněného sokola stěhovavého. Samice jsou na počátku hnízdění a zejména při snášení a inkubaci vajec velmi citlivé na jakékoli vyrušení.

„Při pocitu ohrožení hnízdo často opustí. Velmi stresující je pro ně pohyb turistů a horolezců blízko hnízda a nad jeho úrovní. V Česku obecně se kvůli neukázněným turistům hnízdění sokolů na přirozených skalních hnízdištích příliš nedaří,“ zmínil Ondřej Nitsch z AOPK.

Okolí hnízdiště včetně ferraty proto ochránci přírody pro návštěvníky uzavřeli, a to do 30. června.

Stavitelem ferraty je známý severočeský horolezec Karel Bělina, který je v komunitě považován za legendu a na svém kontě má řadu vyhlášených lezeckých cest.

Bělina má ale současně i pověst svéhlavého stavitele, který se do ferrat pouští i bez úředního svolení. Kritika na něj kvůli tomu zní i z lezecké komunity.

Svolení Bělina prý dostal už v 90. letech

Bělina tvrdí, že první lezecké cesty na daném místě postavil už v 90. letech minulého století a svolení k tomu má už z té doby.

„Předtím se lezlo na pravý vrch nad železniční tratí, hrozil ale pád kamenů do kolejí, proto jsem postavil dvě trasy na levém vrchu. Ty jsem nyní zrušil a postavil novou,“ řekl Bělina s tím, že podle něj je hnízdiště sokolů odtud dostatečně vzdálené.

„Ale když tam přístup zakázali, tak se tam teda v určitém období nepoleze. Takových míst je víc,“ doplnil.

Na dotaz, proč o stavbě ještě před ní nejednal s úřady ani ochránci, odpověděl, že svolení dostal už ve zmíněných 90. letech, byť to bylo ústně, a tedy bez písemného potvrzení.

Český horolezecký svaz se od nelegálních ferrat distancoval

„Postavil jsem pět tisíc výstupů a nikdy jsem žádný papír neměl, to bych musel pěttisíckrát běhat po úřadech,“ dodal s tím, že úřady ani ochránci přírody ho nemají rádi.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR se postavila i proti Bělinově již dříve postavené cestě na skalnatý vrch Vrabinec na Děčínsku a vede s ním přestupkové řízení.

„Nehodláme blokovat rozvoj sportovních aktivit v chráněných územích. Sportovci nezřídka velkou měrou přispívají k aktivní ochraně významných lokalit. Je však třeba, aby své záměry konzultovali a realizovali v souladu se zákony a dle odborných doporučení,“ zdůraznil Kříž.

Český horolezecký svaz se od nelegálních staveb ferrat distancoval. „Stavba bez povolení vlastníka pozemku a v případě, že jde o chráněnou lokalitu, i bez svolení orgánu ochrany přírody je špatně,“ uvedla za svaz Božena Valentová.