Na práci u policie si Michal Hazdra musel nějakou chvíli počkat. „Napoprvé mě nevzali. Tehdy ještě asi nebyl až takový podstav,“ usmívá se. Uniformu si nakonec oblékl o dva roky později, čímž si splnil dětský sen. „Nevím, že bych chtěl někdy dělat něco jiného. Vždycky jsem se viděl jako policista,“ pokračuje muž s dnes již bezmála čtvrt století dlouhou praxí.
Pět let sloužil na oddělení hlídkové služby v Děčíně, pak nastoupil na současné působiště – na obvodní oddělení v České Kamenici na Děčínsku.
To Samuel Pikart dlouhé roky toužil obléknout vojenský mundúr a ideálně zamířit na zahraniční misi. „Ale pak jsem tuhle vidinu přehodnotil a zvolil policii. Udělal jsem dobře. Užívám si tu rozmanitost. Nemyslete si, jsme sice na malém městě, ale rozhodně se nenudíme,“ vypráví mladý muž sloužící devět let.
8. března 2024 |
Kdepak nuda. Naopak. Někdy se dokonce ocitne ve hře i jejich vlastní život. Jako při zásahu ze začátku března 2024. Ve služebním autě projížděli ulicemi města, když dostali hlášení o požáru v domě s pečovatelskou službou. „Nacházeli jsme se asi 200 metrů daleko, takže jsme u něj zastavili za pár desítek vteřin,“ říká Michal Hazdra. „Na první pohled vůbec nebylo patrné, že tam hoří. Veškerý dým se v tu chvíli držel uvnitř, což byl velký problém.“
Požár vypukl v jednom z bytů ve třetím patře. Když sem dvojice policistů vyběhla, kouř už začínal plnit chodbu. V bytě nebylo vidět na centimetr. Aby se neudusili, padli k zemi a plazením se snažili najít jeho obyvatele, jenže situace se dramaticky zhoršovala. Ne, tady už nikomu nepomůžeme, došlo jim. Hazdra pak popadl hasicí přístroj a snažil se požár vleže likvidovat, Pikart začal evakuovat obyvatele ostatních bytů.
„Ti, kteří bydleli vedle, vážnost momentu chápali a spolupracovali. V jiných patrech, kde se ale situace nezdála být tak dramatická, někteří odejít odmítali. Jedna paní se bránila, že nemůže jít pryč bez kočky, takže jsem ještě rychle hledal jejího mazlíčka. V tu chvíli začala protékat stropem voda, praskl lustr a prostorem létaly jiskry,“ vrací se k události Samuel Pikart.
Výbuch a okno letělo
V jednu chvíli se ozvala ohlušující rána. Působením velkého žáru doslova vybouchlo okno v bytě, kde všechno začalo, a letělo na přilehlý trávník. „Hasiči dorazili asi deset minut po nás, ale nám to připadalo jako dvě hodiny. Patří jim ohromný dík. Když přijeli, začali hasit, pomáhali evakuovat a zároveň s námi kontrolovali shromaždiště evakuovaných obyvatel, protože v okolí se brzy začalo schylovat k chaosu. Lidé ze sousedních domů nosili důchodcům deky, scházeli se zvědavci a do toho najížděli příbuzní, aby seniory odvezli,“ vypočítává Hazdra.
S kolegou pomohli zachránit 29 seniorů a několik zvířat. Prakticky nikomu z nich se nic nestalo. Jeden člověk ale nepřežil. Obyvatel bytu, kterého policisté marně hledali v totálně zakouřeném prostoru a který požár zavinil. Co přesně se na místě stalo, není jasné. Vyšetřování nicméně ukázalo, že za tragédií stál cigaretový nedopalek.
Díky své tehdejší statečnosti se Pikart s Hazdrou letos vydali na Pražský hrad, kde společně převzali ocenění Policista roku 2024 v kategorii Čin roku. „Vyhlašování byl velký zážitek. Vidět ty krásné prostory, potkat všechny ty důležité lidi… Je samozřejmě moc hezké, když si někdo všimne vaší práce a ocení ji,“ podotýká Pikart. Skleněnou cenu vystavili na služebně, pamětní listy si schovali doma.
Od jejich prvních slov je patrné, že opěvovat vlastní zásahy jim není příliš vlastní. Pro Hazdru jde přitom už o třetí metál. Na krajské úrovni ho v minulosti ocenili za zastavení náklaďáku a poskytnutí první pomoci jeho řidiči, jenž prodělal hypoglykemický šok, a pak ještě za požár, při kterém sám vytáhl z hořícího domu silně obézní ženu. „Tohle byl pro mě asi nejtěžší zásah kariéry, protože ten barák vyloženě pohlcovaly plameny,“ poznamenává Hazdra.
Machr v pozadí. Otisk vydrží roky, stačí neuklidit, vypráví policejní expert |
Pořádná dávka adrenalinu mu tělem projela i před pár lety při setkání s mužem, který neměl policisty v oblibě, a proto na ně vytáhl pistoli. „Nevěděli jsme, co ho napadne. Ale podařilo se nám ho s kolegou zpacifikovat,“ říká Hazdra. Mimochodem, jako parťák mu tehdy po boku stál taky Pikart.
„Jak říkám, my se tu nenudíme. A když sloužíme spolu, tak už vůbec ne. Dramata přitahujeme,“ culí se mladší z dvojice. Hodně si rozumějí, což se naplno projeví při otázce, který z nich je při společné šichtě hodný a který zlý. „Oba jsme hodný,“ vyhrknou jednohlasně.