Důl ČSA patří k největším u nás. Těžba uhlí zaměstnávala tisíce „šachťáků“ a dalších pracovníků z navazujících oborů v regionu. S koncem těžby přišli o práci. Nynější plány proměny území podpořila Krajská hospodářská komora Ústeckého kraje. „Nezaměstnanost na Mostecku se už teď blíží k hranici deseti procent a s blížícím se definitivním koncem uhlí ji pravděpodobně brzy překročí. Region urgentně potřebuje impulz k rozvoji a my cítíme, že obnova krajiny po těžbě by ho mohla přinést,“ upozornil její předseda František Jochman.
Diskuse o tom, jakým způsobem bude pokračovat rekultivace vytěženého území po definitivním zastavení těžby, se vede už dlouhé roky. V minulosti se uplatňovala takzvaná technická rekultivace, při které na části lomu vznikaly uměle vytvořené louky, pole a lesní porosty.
Před dvěma lety vláda schválila odlišný přístup k proměně území, který klade větší důraz na přírodní procesy. Na 11 kilometrech čtverečních, které jsou v současné době stále těžebním územím, má vzniknout národní přírodní památka, kde se příroda bude moci obnovovat sama.
„Konvenční technické rekultivace vedou k jednotvárným lesním nebo zemědělským plochám, které jsou choulostivé například na sucho. Proti tomu ekologická obnova, kde se na části území nechá přírodě prostor, vytvoří pestrou krajinu, která se dokáže lépe adaptovat na klimatickou změnu a zlepšuje mikroklima,“ přiblížila Kateřina Šůlová z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK).
Tady se těžilo uhlí. Aplikace umožní virtuální procházku po zavřeném lomu ČSA |
V podstatě se území promění v živou ekologickou laboratoř, kde bude odborná i laická veřejnost moci sledovat, jak se vytěžená země postupně proměňuje. Proti technické rekultivaci to bude zdlouhavý proces, který potrvá desítky až stovky let. Ale jeho předností je podle ekologických odborníků větší odolnost krajiny, její pestrost a druhová rozmanitost.
„Pro ilustraci – v lomu ČSA žije 40 procent celorepublikové populace lindušky úhorní a bělořita šedého, ptáků, kteří ke svému životu potřebují otevřenou krajinu, v tůních žijí žáby, čolci a vážky, daří se tu hmyzu,“ zmínila Šůlová.
To jen dokazuje, že území je ekologicky cenné už dnes.
Území má po skončení těžby spravovat právě Agentura ochrany přírody a krajiny, která na plánu spolupracovala s odborníky z České zemědělské univerzity. Ačkoliv bude mít příroda velký prostor pro samovolný vývoj, podpoří se také cílená obnova. Pro vznik vzácných mokřadů se vytvoří prohlubně, pro hnízdění kamenná pole a některé části území se budou vypásat, aby se zabránilo zarůstání cenných lokalit. „Oblast bude přístupná i pro veřejnost. Plán počítá s vybudováním naučných a zážitkových stezek, pozorovatelen a vyhlídkových plošin,“ doplnila Šůlová.
Část území má tvořit jezero, jež se však naplní samovolně. Na rozdíl od nedalekého jezera Most, které je vyhledávanou rekreační oblastí, se nové jezero nebude uměle dopouštět. Díky tomu si zachová přírodní charakter. Podle Šůlové má být daná oblast, která je nyní součástí lomu ČSA, vyhlášena jako národní přírodní památka v horizontu několika měsíců.
Ekonomicky výhodnější
Jde také o peníze. Přirozená přírodní obnova krajiny je ekonomicky výhodnější než tvorba uměle rekultivované krajiny. Prozatím nepravomocně schválený plán sanací a rekultivací počítá s náklady 1,8 miliardy korun. Podle původního plánu by rekultivace stejného území přišla na částku téměř 2,3 miliardy korun, jak uvádí na svém webu těžařská společnost Severní energetická, která lom ČSA spravuje.
Hospodářská komora Ústeckého kraje nedávno uspořádala diskusi o rekultivaci lomu ČSA s místními podnikateli i obcemi. Účastníci podpořili záměr, který jim představili zástupci Agentury ochrany přírody a krajiny a ministerstva životního prostředí. Tento plán dává nejen více prostoru přírodní obnově krajiny, ale zároveň vychází vstříc i požadavkům na rozvoj lokální ekonomiky, cestovního ruchu a moderní energetiky.
„Jde především o to vytvořit kvalitní infrastrukturu a příznivé podnikatelské prostředí, které přiláká nové obory i kvalifikovanou pracovní sílu,“ řekl Jochman s tím, že to je klíčové pro nastartování ekonomiky celého strukturálně postiženého regionu.
Vedení krajské hospodářské komory se zároveň vymezilo proti spolku Krajina budoucnosti. Ten kritizuje prosazovaný záměr ponechat lom přírodní obnově a chce, aby se stát vrátil k původním plánům technických rekultivací. Podle Jochmana spolek jedná spíše v zájmu stavebně-rekultivační lobby než regionu. Poukázal na to, že spolek vznikl až po schválení vládního plánu a že za něj mluví bývalý šéf rekultivací těžební společnosti.
Spolek oficiálně vznikl před dvěma lety a jeho předsedkyní je Dagmar Šolarová. Se spolkem je spojený Tomáš Šolar, bývalý ředitel společnosti Rekultivace ze skupiny Sev.en. „Zrušení rekultivací znamená nechat území ladem. Znamená to ponechat tuto uměle vzniklou poušť silám přírody, aby zde v horizontu 200 až 300 let znovu obnovila zeleň a nechala vyrůst původní lesy,“ napsal spolek na své webové stránky.
K jezeru uvádí, že bude toxické, kontaminované těžkými kovy. Spolek se jinému tématu než kritice proměny záměru lomu ČSA nevěnuje.
Jezero v lomu ČSA se může plnit sto let. Voda bude toxická, mají strach místní |
Ostré vymezení ze strany krajského šéfa hospodářské komory vnímá Šolar jako cílenou snahu o diskreditaci spolku. „Kdo si myslíte, že v té komoře je? Jsou poplatní těm, kteří je platí. Největším přispěvatelem okresní hospodářské komory je těžařská společnost,“ uvedl Šolar. Zprávu ovšem vydala Krajská hospodářská komora Ústeckého kraje.
Společnost Severní energetická, která, jak už bylo výše zmíněno, spravuje těžební lokalitu Československá armáda (ČSA), je členem okresní hospodářské komory. „Nechtěli bychom, aby se proces rekultivace zastavil. Další povolovačky by trvaly roky. Vnímáme to jako součást boje proti zdlouhavé byrokracii. Když je něco v souladu se zákonem, neměl by to nikdo zpochybňovat,“ zdůvodnil postoj ke spolku Jochman.
Spolek žaluje ministerstvo
Spor o budoucí podobu území řešil nedávno i Krajský soud v Ústí nad Labem. Spolek Krajina budoucnosti podal žalobu na ministerstvo životního prostředí kvůli rozhodnutí v rámci procesu EIA (posuzování vlivů na životní prostředí). Předmětem žaloby bylo zjišťovací řízení k projektu Ekologické obnovy lomu ČSA. Krajský úřad v tomto řízení rozhodl, že záměr nebude mít významný vliv na životní prostředí a nebude posuzován podle zákona. Následné odvolání, které podal spolek, ministerstvo zamítlo, a proto se věc dostala k soudu.
Žalobu soud zamítl. Spolku vyčetl, že zmanipuloval listiny dokládající veřejnou podporu spolku a protokol o měření kvality vody údajně odebrané ze dna lomu ČSA. „Soud chápe žalobcovu snahu dosáhnout z jeho pohledu lepšího řešení situace vzniklé ukončením těžby hnědého uhlí. K dosažení cíle však žalobce musí volit zákonné prostředky. Dodatečné pozměňování listin nemůže soud tolerovat,“ konstatoval předseda senátu Martin Jakub Brus.
Spolek proti rozhodnutí krajského soudu podal kasační stížnost k Nejvyššímu správního soudu v Brně. Ten se jí ještě nezabýval. Postup krajského soudu Šolar označil za podivný a odmítl, že by byly dokumenty, jimiž se soud zabýval, zfalšované.
V rozsudku se nicméně píše, že předložený protokol o zkoušce vody ze dna ČSA byl prokazatelně dodatečně upravován. Na původních podpisových listinách dále chyběl údaj, že jde o podporu odvolání proti konkrétnímu rozhodnutí o posuzování vlivů na životní prostředí, takže lidé nevěděli, co vlastně podepisují. Druhá dodaná verze listin pak tento údaj již obsahovala, evidentně šlo však o naprosto stejné listiny, do nichž byl tento údaj doplněn dodatečně.
Na základě oznámení krajského soudu se dokumenty zabývali ústečtí kriminalisté pro podezření z padělání a pozměnění veřejné listiny. Případ nakonec odložili, jelikož nezjistili, že by k trestnému činu došlo.
Podle důvěryhodného zdroje MF DNES se o rekultivační plán zajímají detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ). Její mluvčí to ovšem nepotvrdil. „K vašemu dotazu mohu pouze v obecné rovině sdělit, že náš útvar zpravidla nesděluje, zda se nějakou konkrétní věcí zabývá, či naopak nezabývá,“ sdělil k tomu mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej.
Obří rypadlo z lomu ČSA možná nerozeberou, kraj ho chce zachránit pro turisty |
Obce v okolí uhelných lomů doufají, že plán na ekologickou proměnu lomu ČSA vyjde. „Pokud jde o nový plán, vnímáme to jako správnou cestu. Budeme věřit odborníkům, že mají vše dobře promyšlené. Doufám, že se zkušenosti z lomu ČSA vyhodnotí a poslouží jako dobrý příklad pro rekultivaci lomu Vršany, který se nás bezprostředně týká,“ nastínil starosta Strupčic na Chomutovsku Luděk Pěnkava (Sdružení pro rozvoj obce).
Starosta Vysoké Pece na Chomutovsku Milan Čapek (Rozvoj obcí VP, DP) k plánu poznamenal, že názory na nový plán jsou v obci rozdělené. „Někdo to chce, někdo ne,“ naznačil s tím, že veřejné mínění je nyní spíše nakloněné plánu. „To, že se to tak stane, je politické rozhodnutí,“ doplnil. Upozornil, že obec k záměru nepřijala žádné usnesení, protože k tomu ani nebyla vyzvána.
Ke spolku Krajina budoucnosti, který má ve Vysoké Peci sídlo, má podle jeho slov neutrální postoj. „Zástupci spolku byli jednou na jednání zastupitelstva, kde představili své názory. Jako obec jsme k tomu nepřijali žádné usnesení, nevedla se k tomu diskuse,“ vysvětlil Čapek.
21. května 2021 |