Barokní varhany pro blatenský kostel postavil loketský varhanář Johann Georg Ignaz Schmidt v roce 1782. Během komunistického režimu kostel pustl a společně s ním chátraly i varhany, o které nakonec přišel.
„O varhanách jsme si mysleli, že jsou nenávratně zničeny. V záznamech se o nich píše, že někdy v 80. letech byly předány restaurátorovi za zůstatkovou cenu s tím, že jsou poškozené a nedají se zachránit,“ začíná vyprávět příběh návratu varhan starostka Iveta Rabasová Houfová.
O to víc ji překvapil e-mail, který jí přišel v loňském roce. Psalo se v něm, že na Šumavě pro jeden kostel hledají varhany a narazili na vhodný nástroj v Drážďanech v dílně uznávaného varhanářského mistra Kristiana Wegscheidera. Šlo právě o blatenské varhany.
„Osvícené lidi napadlo se zeptat, zda o ně nebude mít zájem majitel kostela, z kterého původně pocházejí. Když jsem viděla jejich fotky, byla jsem jako v Jiříkově vidění. Byly to naše varhany a částečně zrestaurované,“ vypráví Rabasová.
Starostka varhanářovi zavolala. „V momentě, kdy jsem zmínila, že jsem z Blatna, měl obrovskou radost. Vysvětlila jsem mu, že kostel je v majetku obce,“ vzpomíná.
A jak se blatenské varhany dostaly do Drážďan? Kristian Wegscheider je před lety odkoupil v Čechách s tím, že poničený nástroj zachrání. „Postupně varhany restauroval s myšlenkou, že se třeba jednou vrátí tam, odkud pocházejí. Nechybělo však mnoho, aby skončily v katedrále v německé Míšni, z přesunu ovšem nakonec sešlo. Odmítl i nabídku umístit je do muzea hudebních nástrojů v Oregonu. Až se nakonec stalo, že jsem se o nich dozvěděli my a všechno to do sebe zapadlo,“ usmívá se starostka.
To, že jde skutečně o blatenské varhany, potvrdil znalec. Nákup varhan schválili zastupitelé. Obec varhanáři zaplatila tři miliony korun. Nyní hledá prostředky na jejich dokončení a také na nutnou opravu kostela, aby se mohl cenný hudební nástroj vrátit na své původní místo. Pomoci má veřejná sbírka.
V současné době jsou uloženy v kostele na Plzeňsku, kde je pro ně vhodné klimatické prostředí. Než se budou moci do Blatna definitivně vrátit, nějakou dobu to ještě potrvá. Je na nich potřeba dokončit restaurátorské práce.
„Nemají měchy, usazení pro hudebníka, pedály, chybí finální zdobení,“ zmínila starostka. Současně je nutné také opravit samotný kůr v kostele. Nyní je tam umístěna jen maketa varhan.
V plánu je obnova fasády
Obec náklady odhaduje až na dva miliony korun. Pomoci s financováním má veřejná sbírka. Obec založila transparentní účet. Zájemci si budou moci také za určitý příspěvek takzvaně adoptovat jednu či více píšťal.
Stavba kostela začala roku 1782, vysvěcen byl za dva roky. Současná podoba je výsledkem rekonstrukce z roku 1892. Od roku 1963 je kulturní památkou. Dlouhou dobu chátral. Před rokem 2013 měl děravou střechu, rozbitá byla i okna.
Obec zafinancovala opravu střechy, krovů, dveří a oken, aby nedocházelo k další devastaci. V blatenském kostele se konají koncerty a různé kulturní akce. Například Festival barokní a klasické hudby, na kterém vystupují čeští a zahraniční umělci.
V opravách památky chce obec pokračovat, v plánu je obnova fasády za čtyři miliony korun. Realizace je rozdělena do několika etap. Pokud bude obec úspěšná se žádostí o dotaci, práce na první etapě by mohly začít letos.