Když v listopadu 2024 archeologové našli na místě budoucí stavby justičního paláce skládku kostí pravěkých lovců, netušili, jak významný nález to bude. Na místě, kde lovili lidé před 26 tisíci lety, totiž našli i ostatky devatenácti mamutů.
Podle ředitele Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech Petra Lisska jde o mimořádný nález, který nemá v Čechách obdoby a i v Evropě je vzácný. „Identifikovali jsme devatenáct mamutů na základě mandibulí – dolních čelistí, které jsme ve vrstvě objevili. Jde o zbytky zpracovaných zvířat, které tehdejší lovci zanechali na jednom místě. Bohužel to není samotné tábořiště, ale místo, kde zvěř rozebírali,“ vysvětluje archeolog.
Ústecký poprask
Objevené nálezy pocházejí z období takzvaného gravettienu – mladého paleolitu, kdy se v Evropě rozvíjela kultura lovců mamutů. Zatímco většina známých lokalit se nachází v povodí Dunaje, Odry a na jižní Moravě (Dolní Věstonice, Pavlov), objev v Ústí nad Labem posouvá hranice jejich výskytu daleko na západ. „To, co jsme našli, způsobilo v odborných kruzích doslova poprask. Lokalita je totiž z mladší fáze gravettské kultury, kdy lidé zřejmě více migrovali a opustili klasická velká tábořiště,“ dodává Lissek.
V Ústí našli 20 tisíc let staré tábořiště lovců včetně množství mamutích kostí |
Naleziště bylo objeveno zcela náhodně při archeologickém dozoru výkopových prací. Lokalita o rozloze zhruba tisíc metrů čtverečních leží více než dva metry pod současným povrchem a na první pohled by ji laik snadno přehlédl – tvoří ji jen tenká tmavší vrstvička v jinak světlé sprašové vrstvě.
Podle Lisska pomohlo k zachování nálezů právě to, že byla celá vrstva překryta navátou spraší z doby posledního ochlazení. „Mnoho podobných míst zaniklo erozí nebo změnou krajiny. Tady se však díky příznivým přírodním podmínkám podařilo nález uchovat až do dnešních dnů,“ vysvětluje.
Kromě mamutích kostí objevili také ostatky sobů, jelenovitých, koní či nosorožce srstnatého. Nalezli i ohniště, množství kamenných nástrojů a surovin, včetně drobných čepelí, nožů, škrabadel nebo otloukačů. Zajímavostí jsou i čedičové bloky, které mohly sloužit k drcení kostí pro získání morku.
Objevila se i místa zasažená červeným barvivem, které mohlo sloužit jako ochrana proti hmyzu nebo jako dezinfekce. „Lovci ho možná nanášeli na kůži, jak to známe od původních obyvatel Ameriky. Barvivo se také často používalo v pohřebních rituálech, takže jsme zpozorněli. Ale žádný hrob jsme nenašli,“ říká archeolog.
Zatímco zmíněné Dolní Věstonice jsou proslavené venušemi a rytinami, Bukov se zatím podobným nálezem pochlubit nemůže. Jediným uměleckým artefaktem je broušený a vrtaný přívěsek z mamutoviny. Ostatní kosti zatím kvůli případným rytinám zkoumají odborníci.
Proč Ústí a Bukov?
Nyní si archeologové kladou otázku: Proč právě zde? Jedna z hypotéz předpokládá, že se v oblasti dnešního Klíšského potoka nacházelo hlubší údolí, možná soutěska, kde se dali mamuti snáze ulovit. Zvířata se zde mohla pást na stepních trávách a soutěska nabízela úkryt i strategickou výhodu pro lovce.
„Lov v takovém terénu byl bezpečnější i efektivnější. Lovci mohli stáda čekat shora a zároveň se chránit před případnými útoky,“ doplňuje Lissek.
Mamut srstnatý vymřel kvůli žízni. Je to varování, míní vědci |
Nyní archeologové doufají, že se podaří objevit i samotné tábořiště, které by mohlo být nedaleko skládky. „Není to vyloučené, ale vzhledem k rozsáhlé zástavbě je možné, že bylo nenávratně zničeno. I tak nález z Bukova považujeme za mimořádný a velmi cenný,“ uzavírá Petr Lissek.
Zároveň se počítá s tím, že bude nález veřejně připomenut. Podle archeologů je velký zájem, aby součástí nového justičního paláce na Bukově byla připomínka objevu. O přesné podobě se zatím nerozhodlo. V roce 2028 se pak plánuje rozsáhlá archeologická výstava v ústeckém muzeu, jejíž součástí by měla být právě i expozice věnovaná lokalitě Bukov. Jak poznamenal Petr Lissek, takový objev může Ústí závidět řada měst po celé Evropě.
30. května 2016 |
