„Tento případ je smutnou ukázkou toho, jak zbytečně dochází k zásahům do života dětí a rodin. Maminka s dětmi neměla kam jít, azylové domy byly plné, informace o krizovém bydlení žádné, proto s dětmi dočasně skončila v garáži. Kdyby měla vyhovující bydlení, nemuselo k takové situaci vůbec dojít,“ shrnula Anna Šabatová.
Podle ní nepochybili pracovníci ústeckého orgánu sociálně-právní ochrany děti (OSPOD) před ani po odebrání dětí, samotné odebrání dětí se jí však nelíbí. Zákon totiž zakazuje, aby nedostatečné bytové a majetkové poměry byly jediným důvodem k odluce.
„Ombudsmanka dospěla k závěru, že i když v tomto případě hrály roli i další skutečnosti, například infekční onemocnění dítěte vyžadující zvýšené nároky na hygienu, stěžejním důvodem odebrání dětí byly nedostatečné bytové podmínky,“ uvedla Iva Hrazdílková, tisková mluvčí Kanceláře veřejného ochránce práv.
„Kdyby rodina měla i jen základní, ale vyhovující bydlení, k odebrání dětí by nedošlo. Ombudsmanka proto doporučila, aby si samospráva a OSPOD navzájem předávaly informace o potřebách občanů a možnostech obecního bydlení. Přispělo by to k řešení mnoha tíživých situací rodin s dětmi,“ dodala Hrazdílková.
Ochránkyně práv vyzdvihla přístup místostarosty ústeckého centrálního obvodu Karla Kariky, který sedmačtyřicetileté ženě v tíživé situaci pomohl a nabídl jí krizové ubytování, kam se mohla se svým devítiletým synem a dvouapůlletou dcerou nastěhovat.
„Jsem ráda, že místostarosta zareagoval tak rychle a efektivně. Díky jeho pomoci a poskytnutí bydlení může rodina zůstat pohromadě a žít v důstojných podmínkách. Nejvíce oceňuji, že se již dříve zasadil o pořízení krizového obecního bytu pro občany městského obvodu, kteří potřebují okamžitou a dočasnou pomoc s bydlením,“ přiblížila Šabatová.
Ta také doporučila ústecké samosprávě, aby se její představitelé začali více zaobírat nedostatkem sociálního bydlení v Ústí nad Labem.
„Zejména pro řešení akutních bytových problémů rodin s dětmi by podle ombudsmanky mělo mít město k dispozici volné byty, které by rodinám mohlo nabídnout k překlenutí jejich problémů. Předcházelo by tím zbytečným zásahům do rodinného života, jakým bylo i toto odebrání dětí,“ vysvětlila Hrazdílková.
Deset měsíců v garáži
Paní Jana žila se svými dětmi v garáži na Králově výšině deset měsíců, protože neměla kam jít. Na začátku října je tam našli pracovníci OSPOD, když je po anonymním udání kvůli plakajícímu dítěti přivolali strážníci.
„Bydlela jsem ještě se svým kamarádem a manželkou svého čtyřiadvacetiletého syna a jejím šestiměsíčním synem. Syn pracuje jako pomocný kuchař v hotelu, ale se snachou nežije, tak jsem se o vnuka i ostatní starala sama. Vařila jsem, uklízela, nosila vodu,“ vysvětlila už v říjnu žena.
Nakonec dostala od Kariky nabídku krizového bytu 2+1 s veškerým vybavením, kam se nastěhovala.
V ústecké garáži žila žena se třemi dětmi
5. října 2018 |