Kýchání, pálení očí a vodnatá rýma. S alergií na pyly bojuje dvaadvacetiletá Tereza z Litoměřic již několik let a před pár dny na sobě opět začala pozorovat její příznaky. „Minulý týden jsem se vzbudila uprostřed noci s plným nosem, nemohla jsem pořádně spát. Také mě pálí oči, jsou hodně podrážděné,“ říká mladá žena.

Podobné problémy trápí na sklonku zimy, kdy začíná pylová sezona, stovky lidí. Ti, kteří se s příznaky alergie setkají poprvé, zamíří obvykle k alergologovi. Na vstupní vyšetření však mohou čekat i dlouhé týdny. „Nový pacient teď na vstupní vyšetření čeká tak dva měsíce určitě,“ říká Jiří Kuneš z alergologické poradny v mostecké nemocnici a dodává, že nové pacienty v současné době přijímají pouze z řad dětí.

To v alergologické a imunologické ambulanci Marcely Čermákové v Rumburku sice nové pacienty přijímají, čekací doba je zde však ještě delší - volné termíny tu mají v červnu. Podobná situace panuje také v alergologické ambulanci Pneumo Medicef v Lovosicích. „V průměru to jsou tři čtyři měsíce,“ uvádí zdejší alergoložka Lenka Žoncová.

Pět jednoduchých kroků, které mohou zmírnit alergii

Výjimku mezi oslovenými představuje ambulance klinické imunologie a alergologie Zdravotního ústavu se sídlem v Ústí nad Labem, noví pacienti si tu na vstupní vyšetření počkají jen několik dní. „Průměrně tak týden nebo 10 dní,“ říká místní lékařka Karola Haasová s tím, že kdyby měl pacient akutní obtíže, přijmou jej co nejdříve.

Podle zprávy Všeobecné fakultní nemocnice v Praze z roku 2022 trpí nějakou formou alergie více než třetina Čechů. „Obecně veškeré imunopatologické stavy narůstají. Je to jako civilizační nemoc,“ říká Žoncová.

Odborníci se v současné době shodují, že za vznikem alergických onemocnění stojí poškozené kožní a slizniční bariéry. To způsobuje zejména vysoký výskyt chemických látek v prostředí, v němž žijeme, a to jak z průmyslu, tak i v domácnosti. „To vše plus obsah chemických látek v potravě poškozuje bariéru, a když je poškozená, tak úplně neplní svoji funkci. Přes poškozené slizniční povrchy pak pronikají různé alergeny, bakteriální a virové toxiny a spouštějí tam konkrétní typ zánětu,“ vysvětluje Žoncová.

Výpadky léků

Podle epidemiologických dat trápí lidi v České republice z pylových alergií nejčastěji ta na trávy. Mezi ně patří například bojínek, žito či rákos a alergikům působí potíže v květnu, červnu a červenci. Jiří Kuneš dodává, že mimo pylové alergie je častá také alergie na roztoče.

Způsobů, jak zmírnit či zcela omezit projevy alergií, je hned několik. Jednou z možností jsou vakcíny. „Obsahují nízkou dávku alergenu a tím, že to dostáváme dlouhodobě do těla, imunitní systém trénujeme,“ vysvětluje Žoncová. „Alergie je vlastně přehnaná reakce imunitního systému na něco, co mu reálně neškodí. Vakcínami systém učíme na alergeny nereagovat.“

Zároveň však podotýká, že alergologové i jejich pacienti musí bojovat s výpadky. „V současnosti máme v ČR preparáty od tří farmaceutických firem a z toho ty od dvou firem v posledních dvou letech čelily buď výpadku, nebo ztrátě úhrady,“ popisuje.

Kuneš doplňuje, že se s výpadky setkal také. „Používám Pollinex a u něj jsou bohužel velké výpadky. Teď už je bohužel vyčerpáno, snad bude k dostání něco v červnu. Ale k aplikaci to bude mimo pylovou sezonu,“ říká.

Další možností, jak se bránit nepříjemným projevům alergií, jsou takzvané kontrolní léky. Jde o různé tablety, spreje do nosu či kapky do očí. „Všechno to jsou léky příznaky kontrolující, což znamená, že alergii ani astma nevyléčí, ale dostanou ji pod kontrolu tak, aby pacient nevěděl, že ty problémy má, nebo o nich věděl jen minimálně a v běžném životě ho to neomezovalo,“ přibližuje Žoncová.

Nenápadné alergie. Jsou tady stále a některé se v zimě ještě zhoršují

Pylová sezona letos začala brzy, přibližně v polovině února. „Je to posunuté zhruba o tři týdny proti normálu,“ říká Lenka Hájková z oddělení biometeorologických aplikací Českého hydrometeorologického ústavu. Dřívější začátek pylové sezony podle ní ovlivňují teplejší a kratší zimy.

„Mnohdy vidíme jehnědy na stromech už v lednu, ale ještě nejsou otevřené a neuvolňuje se pyl. Ale letos tím, že je takovéhle teplo, tak se otevřely a pyl se začal uvolňovat,“ popisuje Hájková s tím, že nejdříve se do ovzduší začal uvolňovat pyl lísky, pak se přidala i olše.

V následujících týdnech by měl podle Hájkové začít postupně kvést habr, javor a bříza. Situaci by však mohl změnit mráz.