Letošní zima byla srážkově nejbohatší za posledních pět let. V dlouhodobém měřítku jde ale o standardní hodnoty. Nasycené jsou svrchní vrstvy půdy i mělké vrty. V hlubokých vrstvách ale deficit vody pokračuje už od roku 2014. „To se děje i přes to, že v minulém roce byly ty srážky relativně dobré. Ta naše obava je, jaký dopad bude mít to oteplování, proto je dobré, aby ta krajina fungovala jako taková klimatizace a proto potřebujeme mít vodu v krajině,“ vysvětluje hydrolog Adam Vizina s tím, že nad suchem ještě není ani zdaleka vyhráno.
Odborníci se teď chtějí ještě více zaměřit například na budování mokřadů, a to i na úkor zemědělské půdy. „Dneska cena vody a toho prostředí, které vznikne, je mnohem cennější, než zemědělská produkce. Je to o komplexní změně naší krajiny, ale i myšlení,“ říká ředitel Českého svazu ochránců přírody Petr Stýblo.
Podle něho je třeba bourat betonová koryta řek a potoků, aby voda znovu přirozeně meandrovala. V Česku se podle něho za posledních 50 až 60 let zkrátila délka vodních toků o třetinu. „Jenom u Labe, které u nás teče 300 kilometrů, jsme zkrátili o 50 kilometrů jeho délku,“ doplnil ředitel Českého svazu ochránců přírody s tím, že změnit přístup by měly i jednotlivé domácnosti, které s vodou zbytečně plýtvají například při mytí nádobí nebo běžné hygieně.
Poslechněte si reportáž ze záznamu:
Autor: Vít Zábranský, Rádio Impuls