„Rožnováci jsou na mě hodní, že mě s blbinami neotravují,“ přiznává Radim Holiš z Rožnova pod Radhoštěm. Občas ale někdo volá i v noci. „Vypínám si alespoň zvonění, když tak zavolám později. V krizových situacích máme nastavené jiné kanály, třeba přes městskou policii,“ dodává starosta Rožnova. U veřejně činného člověka považuje zveřejnění čísla mobilního telefonu za samozřejmost.
„Noční opilecké telefonáty mě netrápí,“ prozrazuje Ladislav Med, starosta Pelhřimova. Většinou jde o upozornění na nějaký nepořádek. „Mobily má na internetu celé vedení města,“ dodává Med.
„Občas otravují s kravinami,“ říká s nadhledem starosta moravských Ivančic Milan Buček. „Ještě pochopím, když se ozývají, že je v noci ruší nějaká hlasitá hudba, ale když vám paní ve čtyři ráno volá, že kokrhá kohout, ať s tím něco udělám, tak to snad na vesnici bývá, ne?“ komentuje starosta Buček a dodává, že v takových případech se pak klidně otočí na bok a spí dál.
„Jak se s tím žije? No, někdy těžce, ale dostupnost považuji za povinnost starosty,“ řekl deníku Metro Dalibor Blažek z Aše. Už se mu stalo, že ve čtyři ráno jel řešit syčení radiátoru v paneláku. „Takových telefonátů není hodně, ale jsou,“ říká ašský starosta. Volání na mobil nebere nikdy na lehkou váhu. „Může to být blbost, ale i vážný problém. Proto vždy zpětně volám i na zmeškané hovory,“ říká Blažek. Horší jsou invektivy na sociálních sítích než jeden „zbytečný“ hovor.
Stejný názor má také starostka pražských Klánovic Zorka Starčevičová. „Když mě lidé pranýřují na Facebooku, napíšu jim, ať mi klidně zavolají,“ říká. V noci nebo brzo ráno ji zatím nikdo zbytečně neotravoval, „Pokud lidé volají, tak až po osmé ráno, dokonce ani ne po desáté večerní,“ shrnuje Starčevičová.
Nejvíc telefonátů mívá kopidlnská starostka Hana Masáková kvůli zatoulaným psům. „Snažím se volajícím vysvětlovat, že ten pes může být třeba jen zaběhnutý, že se za pár hodin stejně vrátí domů,“ popisuje telefonáty Masáková. Někdy jsou to také telefonáty kolem druhé třetí ráno. „Dělala jsem na směny v soukromé firmě, jsem na to zvyklá,“ dodává starostka Kopidlna.
„Kvůli blbostem mě nikdo neotravuje, zveřejněný mobil je praktický třeba i kvůli dotazům novinářů,“ přiznává otevřeně starosta téměř pětatřicetitisícového Tábora Štěpán Pavlík. Žít se s tím podle jeho názoru dá, naopak je k dosažení i v případných krizových okamžicích.
Mobilní telefony jsou naopak neveřejné u většiny primátorů krajských měst. Výjimkou je pouze pirátský Zdeněk Hřib v hlavním městě Praze. Číslo jeho mobilního telefonu je uvedené na internetové stránce jeho strany.
Autor: Pavel Hrabica, deník METRO