Průměrně Češi nechávají v restauracích a barech spropitné ve výši 5-7 procent z útraty. Lukáš Kovač za online platební aplikaci Querko říká, že záleží na platební metodě. „Vidíme velký rozdíl v tom, jestli platíte v hotovosti, tam často lidé spropitné zaokrouhlují na celé desítky korun nahoru. Pokud platí digitální formou a ty platformy jim umí říct, kolik je 5 nebo 10 procent, tak nechávají větší spropitné.“

Tyto peníze se pak přerozdělují mezi personál. Podle zástupce gastronomického odvětví v rámci Asociace malých a středních podniků a živnostníků Luboše Kastnera je na čase začít tyto příjmy uznávat. „Tato odměna může leckde podle modelů odměňování tvořit 20 někdy i 40 procent celkové částky. Ten zaměstnanec nemůže tento příjem oficiálně deklarovat třeba u banky při žádosti o půjčku nebo hypotéku,“ vysvětluje Kastner úskalí aktuálního stavu.

Teď chce proto v rámci zastupování restauratérů vyvolat veřejnou i oficiální diskuzi o ukotvení spropitného v českých zákonech. „My potřebujeme být obor, který je atraktivní. My potřebujeme nabídnout konkurenceschopnou mzdu. A třeba model, který existuje v Německu, kdy je spropitné vnímané jako dar osvobozený od srážek sociálního a zdravotního pojištění i od daně z příjmů, tak to může být určitou inspirací,“ doplnil Kastner s tím, že aktuálně zkoumá také jiné modely v dalších státech. Diskuzi chce v současné době vyvolat i v souvislosti s tím, že budou letos parlamentní volby.

Poslechněte si celou reportáž: