Plnotučná hořčice hraje v Česku prim

  7:00
Podle některých výrobců je mezi lidmi o něco populárnější než kremžská hořčice. Populární ale začínají být také zahraniční receptury pocházející z Francie nebo Německa.

ilustrační snímek | foto: Kulinární studio MAFRA

Francii proslavila nejvíce dijonská hořčice, která v Česku ze zahraničních hořčic nejoblíbenější. U našich západních sousedů je zase populární sladká bavorská hořčice. Jedna z tuzemských firem vyrábějících hořčice se podle její obchodní manažerky Dagmar Paličkové zaměřuje i na speciální příchutě, které vznikají na bází klasické kremžské, dijonské nebo plnotučné hořčice. „Vyrábíme hořčici s medem a koprem, pomerančem, se zeleným pepřem, nebo také variantu ke steakům,” popisuje. 

A právě grilování podle ní nejvíce ovlivňuje produkci této hnědo-žluté omáčky. „Sezóna hořčice začíná na jaře v období čarodějnic, kdy lidé začínají grilovat. Pak po celou dobu léta až do září zaznamenáváme každoročně větší zájem o všechny druhy hořčic. Češi jsou zvyklí používat je hlavně k pečeným a grilovaným masům,” říká Dagmar Paličková. Nejvíce Češi ale kupují kremžskou a plnotučnou hořčici, prostě klasiky. „Je to znát dlouhá léta i na prodejích, plnotučná je v Čechách nejoblíbenější, protože plnotučná s párkem hraje u lidí prim,” myslí si výrobní ředitelka z jiné firmy na hořčice Pavlína Machová. 

Jako běžné dochucovadlo pokrmů při vaření je hořčice oblíbená třeba ve francouzské kuchyni. Češi jsou k jejímu širšímu využití spíš zdrženliví. Téměř výhradně ji používáme pouze k pečeným nebo grilovaným masům a uzeninám.

V Česku existuje několik firem, které se věnují produkci hořčice. Většina z nich se pyšní také vlastnímu surovinami i speciální tajnou recepturou. Chuť hořčice totiž nejvíce ovlivní poměr jednotlivých surovin, myslí si výrobní ředitelka Machová. Samotný výrobní proces je podle ní jednoduchý. „Rozemelou se hořčičné semínka s ostatními ingrediencemi, tj. cukr, sůl, koření a ocet. Takto připravený polotovar zraje několik týdnů v kádích, kde se musí občas promíchat. Pak se výsledná pasta stáčí do obalů,” uzavírá výrobní ředitelka z jiné firmy na hořčice Pavlína Machová. Z jednoho kila hořčičných semínek se vyrobí asi 6 kg hotové pasty.

Poslechněte si reportáž ze záznamu:

Autor: Markéta Imlaufová, Rádio Impuls