Proti směrnici se zvedla vlna nevole a Česká republika podala začátkem srpna žalobu, kterou se u Soudního dvora EU domáhá její neplatnosti. Ministerstvo vnitra sice zákon připravuje, vyčká ale na rozhodnutí soudu.

Ke konci loňského roku bylo podle policejních statistik v Česku 300 307 držitelů zbrojního průkazu. Někteří zákonodárci si myslí, že by se Česká republika neměla podvolit, protože směrnice obsahuje řadu nesmyslných zákazů a příkazů. Zkrácení platnosti průkazu, který je nutný pro pořízení a držení zbraně, podle nich mezi ně patří také.

Podle Jany Černochové (ODS) krácení platnosti z deseti na pět let postrádá jakýkoli smysl a nic neřeší. I poslanec Zdeněk Ondráček (KSČM) považuje změnu za zbytečnou a bude podle něj znamenat nejen větší zatížení výdejců zbrojních průkazů, ale i žadatelů o ně, kteří budou muset častěji chodit po doktorech a platit za jejich zprávy.

Podle předsedy výboru pro bezpečnost Romana Váni (ČSSD) je v podstatě jedno, jestli si bude muset člověk průkaz obnovit za pět nebo deset let, protože se může zbláznit ve vteřině. Z hlediska systému je to ale podle něj zbytečné, protože směrnice obsahuje větu: pokud to není zajištěno jinak. A to v našem zákoně je, protože v něm máme, že lze zbrojní průkaz odebrat kdykoli, okamžitě, dojde-li ke změně zdravotního stavu.

S poslanci souhlasí i Sdružení pro ochranu práv majitelů zbraní LEX. Podle slov jeho mluvčího Davida Karáska nevysvětlila Evropská komise důvody, proč by se platnost průkazů měla krátit.

Zákon by mohl změnit také strukturu průkazů, kde by byla jedna skupina pro sběratele zbraní kategorie A, tedy zakázaných zbraní. Druhá by zahrnovala sportovce, myslivce a sběratele zbraní kategorií B a C, tedy zbraní na povolení a ohlášení. Sem by patřily i zbraně pro rekonstrukce bitev. Třetí skupinu by museli mít ti, kdo mají zbraň pro ochranu života, zdraví a majetku. Do poslední skupiny by spadali ti, kdo potřebují zbraň k výkonu povolání.

I organizaci zkoušek by mohl zákon změnit. Zvažuje se, zda zachovat dnešní zkušební komisaře nebo nechat školení s zkoušky plně v rukách ministerstva vnitra a policie. Podle Davida Karáska by se komisaři rušit ale neměli. Podle něj je to jakási forma občanského dohledu, protože komisařem dnes může být i soukromník, držitel zbrojního průkazu a licence ministerstva vnitra.