Myšlenka takzvaného základního nepodmíněného příjmu dělí odborníky na dva tábory. Podle příznivců by pravidelná měsíční částka, která by přišla každému občanovi, pomohla s odstraňováním chudoby, emancipací a lidskou důstojností. Nápad rezonuje o to víc v době koronavirové krize, která uvrhla řadu lidí do existenčních problémů.
V Česku myšlenku oprášili Piráti. „Jde i o to, jak řešit nastupující automatizaci a robotizaci. V situaci, kdy Česko spoléhá na průmyslovou výrobu, část pracovních pozic zanikne, je potřeba najít cestu, jak ekonomicky fungovat i potom, nemůžeme před tím strkat hlavu do písku. Základní nepodmíněný příjem je jedno z řešení,“ popisuje ekonomický expert strany Mikuláš Ferjenčík.
Ekonom Štěpán Křeček ale argumentuje tím, že peníze „za nic“ by přinesly víc škody než užitku. „Ve finále by lidé ztratili motivaci pracovat, nebyl by to ani dobrý příklad pro děti. Myšlenka je to možná pěkná, ale pro ideální svět. Řada lidí by na tomto systému parazitovala a snažila se ho zneužít. To je jeden z důvodů, proč jsem proti,“ vysvětluje Křeček svůj postoj s tím, že Česko si to vzhledem ke stavu veřejných financí v tuto dobu nemůže vůbec dovolit.
Základní nepodmíněný příjem už zkoušela nebo zkouší v různých formách zavést řada zemí. Z finského experimentu například vyplynulo, že lidé byli díky finanční jistotě šťastnější a spokojenější.
Poslechněte si reportáž ze záznamu:
Autor: Vít Zábranský, Rádio Impuls