„My chceme dostat mezinárodní uznání, být oficiálně pivní zemí. Věřím, že nám to přiláká spoustu zájmu, turistů, že jim budeme moci nabídnout to, co u nás pivovary dělají: komentované prohlídky a podobně. Je to přínos pro turistický ruch,“ uvedla šéfka Svazu pivovarů a sladoven Ferencová s tím, že na seznamu památek UNESCO už je třeba belgická pivní kultura, ta česká tam proto podle ní rozhodně má své místo.
V rozhovoru také zaznělo, že definice pivní kultury je složitější. Nejedná se totiž jen čistě o konzumaci, ale zahrnuje také další aktivity spojené s pivem. „Pod tím pojmem si můžeme představovat vše od té klasické technologie výroby českého ležáku, přes scházení se u skvěle natočeného piva s krásnou pěnou po um českých sládků. Vůbec dát dohromady suroviny a udělat z toho takový krásný nápoj až po to setkávání lidí v hospodách a restauracích.“ Na definici teď bude Ferencová důkladně přemýšlet, potřebuje ji totiž napsat do přihlášky.
Samotná pivní kultura se zároveň částečně posunula. „Lidé chodí do hospody proto, že jdou na pivo i za dalším zážitkem. Jdou si tam popovídat, většinou ty hospody a restaurace, které jsou úspěšné, tak nabízí nějaký další program. Lidé chodí za zážitkem. A to se obzvláště po covidu změnilo.“
Poslechněte si rozhovor ze záznamu: