Nejčastěji na pultech lékáren chyběl Ercefuryl, lék na akutní průjem, Vasocardin na vysoký tlak, antibiotika Ospen a Doxybene nebo lék na léčbu prostaty Diodart. Chyběla také vakcína Havrix Junior na žloutenku typu A, která v Česku nemá adekvátní náhradu.
Podle ředitele Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakuba Dvořáčka je problémem v Česku léčivé přípravky udržet, protože u nás jsou jedny z nejlevnějších léků v Evropě, hlavně ty originální. Podle jeho slov se ročně vyveze asi sedm procent z celkového objemu léků v hodnotě několika miliard korun.
Léky v lékárnách mohou také chybět například kvůli změně výrobního postupu nebo stěhování závodu. To byl případ očních kapek Ophthalmo-Septonex, které v lékárnách chyběly od listopadu 2015 až do letošního jara. Několik měsíců chyběl také Endiaron určený k léčbě průjmu.
Podle komory někteří distributoři dodávají léky přednostně do vybraných lékáren. Podněty komora dostává nejen od lékárníků, ale také od samotných pacientů. Některé lékárny tak začaly podávat předžalobní výzvy na distributory, případně se obracejí na soud.
Ministerstvo zdravotnictví má možnost léky, které by mohly na českém trhu chybět, zakázat vyvážet. Minulý týden vydalo toto předběžné opatření například na léky s valsartanem, u kterých výrobce v několika zemích stahoval z trhu vybrané šarže. V Česku šlo asi o 60 procent zásob, proto by mohl být léku nedostatek.