Duševní choroby patří ke třem nejčastějším skupinám diagnóz, kvůli kterým lidé chodí do invalidního důchodu. U invalidit nejvyššího stupně tyto poruchy dokonce vedou, mají až třicetiprocentní podíl.
Do invalidního důchodu lidé odcházejí hlavně kvůli afektivním nebo neurotickým poruchám, jako jsou úzkosti nebo deprese. Tito pacienti tvoří asi polovinu všech invalidů s razítkem od psychiatra. Další velkou skupinou tvoří schizofrenici. Podle odborníků za to může všudypřítomný stres. Pacientů vyhledávajících psychiatra kvůli tomu skokově přibývá. Například počet neurotických poruch se za posledních dvacet let téměř zdvojnásobil. Léčí se s nimi bezmála čtvrt milionu Čechů.
Ještě horší situace je ale u depresí. S akutním splínem se u nás potýká více než půl milionu lidí a Česko se díky tomu dostalo mezi desítku nejdepresivnějších států Evropy. Pokud se pak srovnají data z celého světa, vyjdou hůř už jen obyvatelé patnácti dalších zemí, a to například Ukrajinci, Američané, Australané nebo Řekové.
Deprese bude mít souvislost s dalšími civilizačními chorobami, se kterými se pojí, jako je například obezita, rakovina nebo cukrovka. Například cukrovkáři se léčí s depresemi až čtyřikrát častěji než zdraví lidé. U depresivních poruch i diabetu se totiž shodně objevuje zvýšená zánětlivá aktivita. Obě choroby tak postihují prakticky celé tělo - endokrinní, imunitní i cévní systém. K invaliditě tak už mají lidé jen krůček.
Invalidní důchod pobírá v České republice bezmála 426 tisíc lidí, kvůli některé z psychiatrických diagnóz jej získala asi čtvrtina z nich. Jen v loňském roce se počet psychiatrických invalidů rozšířil o více než 5 tisíc a nejčastěji šlo o lidi trpící depresí, schizofrenií nebo mentální retardací. Stát ročně vyplatil invalidům s duševní chorobou kolem 17 miliard korun.