„Včelař už nejsem, včely mi loni odešly. Teď čekám na smetenec od kolegy, tak uvidíme, jestli se jim tam bude líbit. Z nějakého důvodu ty včely prostě opustily úl. Na podzim, někdy v listopadu zmizely,“ prozradil Dušek s tím, že ještě v říjnu měly zazimovaný úl. „Měly tam zásoby a všechno. Jestli je někdo vyžral, vykradl nebo vyhnal, nevím.“
Lidé také často podle Duška zapomínají na vlastní sílu. Měli bychom si z jeho pohledu víc uvědomovat, co všechno už lidstvo přežilo. Podle Duška se zbytečně znepokojujeme starostmi, které jsou v kontextu celého lidstva nedůležité. „Uvědomit si, že jsme na živu, že jsme přežili všechny katastrofy tady této planety, že jsme potomci těch, kteří jsou tady. Ačkoliv tady proběhly obrovské epidemie a války, výbuchy sopek a srážky s asteroidy, doby ledové. To všechno tady bylo. Je důležité si uvědomit tuhle obrovskou sílu života, kterou v sobě neseme.“
Lidé by si měli v sobě podle Duška víc pěstovat pocit vnitřního štěstí. Za důležité taky považuje pěstovat lásku nejen k lidem okolo, ale také k nám samotným.
Podívejte se na rozhovor: