Analytik také poukázal na to, že ministerstvo financí si mělo celou věc lépe propočítat. „Protože pak je veřejnost zmatená a má pocit, že ministerstvo není plně kompetentní, když to mám říct diplomaticky,“ prohlásil Kovanda s tím, že jde o jednoznačnou chybu resortu. „V tomto konkrétním bodě se ministr mýlil. Jestliže se očekávaly desítky miliard na dani a výsledkem jsou nízké miliardy, tak je to zásadní minela. Neříkám, že pan ministr chybuje ve všem, ale v tomto případě se buď on, nebo jeho zaměstnanci na ministerstvo mýlili. To je prostě fakt,“ dodal ekonom.

Podle Kovandy ale celá záležitost nemá jenom negativní dopady. „Jednou z cest daňové optimalizace bank je zvyšování úroků pro střadatele. Tak to banky také dělaly a dělají. Těm velkým bankám pak nehrozí takový odliv klientů k menším bankám, které tuto daň neplatí,“ popsal ekonom. Tento postup bank potvrdil také ministr financí Stanjura.

Windfall tax platí energetické, petrochemické a těžební firmy a velké banky. Stát to zdůvodnil jejich neočekávanými příjmy v důsledku růstu cen energií, v případě bank výrazného zvýšení úrokových sazeb.

Poslechněte si rozhovor ze záznamu: 

Autor: Vít Zábranský, Rádio Impuls