Podle resortu by měl zákon podpořit rodiče s dětmi v situaci, kdy druhý z rodičů neplatí uložené výživné. V takovém případě by výživné nejprve vyplatil stát, následně by je sám vymáhal od rodiče s vyživovací povinností. Vymahatelnost se pak bude podle důvodové zprávy ministerstva pohybovat kolem dvaceti procent.
Na zálohované výživné budou mít nárok ti samoživitelé, kteří nedostali alimenty po dobu tří měsíců. Náležet bude ve výši určené dle pravomocného rozhodnutí soudu nebo soudem schválené dohody, a to nejvýše ve výši 1,2 násobku životního minima dítěte, podle věku tedy 2088, 2568 nebo 2940 korun.
Na zálohované výživné bude mít rodina nárok, pokud příjem domácnosti nepřekročí 2,7 násobek životního minima a pokud po neplatícím rodiči alimenty vymáhá soud nebo exekutor.
Proti návrhu, který bude nyní posuzovat dolní parlamentní komora, se ostře staví pravicová opozice. Podle členky sněmovního výboru Markéty Adamové nemá stát nahrazovat nezodpovědného rodiče, ale má jej přimět k plnění svým povinností. S poslancem Martinem Plíškem navrhují, aby se zkrátila doba, po kterou by bylo možné začít stíhat neplatiče výživného z nynějších čtyř měsíců na dva.