Nebezpečí může číhat také v kontaminované vodě, například v kostkách ledu v nápojích. Rizikové je rovněž nemyté ovoce a zelenina či další potraviny, jichž se mohl dotknout nakažený člověk.

Jelikož se nákaza týká i dětí, kterých se o prázdninách nakazilo 83 z celkového počtu nově nemocných, preventivní opatření zavedou také pražské školy, které začátkem školního roku obeslal protiepidemický odbor HSHMP, aby je na nebezpečí nákazy upozornil a s prevencí jim poradil.

K boji proti nebezpečné nemoci, která může skončit až selháním jater, se přidala také Praha 1, která o víkendu začala dezinfikovat lavičky i dětské klouzačky.

„Aby nedocházelo k přenosu přes lavičky či jiný mobiliář, rozhodli jsme se v následujících týdnech provádět mimořádnou dezinfekci,“ uvedla na sociální síti starostka Terezie Radoměřská (TOP 09).

V Praze se ve velkém šíří žloutenka typu A, nejvíce nakažených je mezi bezdomovci

HSHMP preventivní počínání veřejných institucí chválí, jejich zástupci ale podotýkají, že nelze spoléhat pouze na to, že někdo například jednou denně ošetří madla eskalátorů nebo umyje podlahu na WC dezinfekčním roztokem.

„Je potřeba vzít zodpovědnost za své zdraví doslova do svých rukou, důkladně a často si je mýt v teplé tekoucí vodě s mýdlem, zejména po použití toalety a před jídlem,“ zdůrazňuje mluvčí HSHMP Petra Batók.

Nejistý efekt

Plošná dezinfekce laviček a podobných míst je podle odborníků málo přínosná. Jak upozorňuje děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity a vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví LF OU Rastislav Maďar, jde o prevenci naslepo, která není vzhledem k nákladům efektivní.

„Přináší nejistý efekt za hodně peněz. Navíc to může znovu kontaminovat klidně ve stejný den po dezinfekci hned další nakažený,“ podotýká Maďar. Jde podle jeho slov spíše o signál veřejnosti, že se něco mimořádného děje, ať na to lidé myslí a chovají se obezřetně.

O cílené opatření, které je z hlediska ochrany veřejného zdraví i veřejných financí opodstatněné, by podle Maďara šlo v případě, že by probíhalo z kamerových záznamů na vytipovaných místech, kde se zdržují jedinci šířící virus žloutenky.

„U dětí je samozřejmě hygiena rukou problematická, tam je dezinfekce veřejných ploch a předmětů, které používají, smysluplnější. Stále však platí, že nejlepší a nejjistější ochranou je očkování,“ připomněl s tím, že vakcínu lze aplikovat už od jednoho roku věku a chrání hned první dávka. Smysl má podle něj i dezinfekce madel v MHD nebo dveřních klik, například na veřejných úřadech.

Přežije až měsíce

Virus hepatitidy A je velmi odolný. Jak dlouho v prostředí a na površích vydrží, záleží na podmínkách. Může jít o několik dnů až týdnů, ve vodě a v potravinách přežívá týdny až měsíce.

„Cestou přenosu do těla člověka, když pomineme vodu a jídlo, jsou ruce. Jejich hygiena je nenahraditelná žádným jiným opatřením, s výjimkou očkování u žloutenky A,“ upozorňuje Maďar.

Dospělí by si proto měli mýt a dezinfikovat ruce zejména po doteku s povrchy, kterých se hojně dotýkají jiní lidé. Jde o nákupní košíky, vozíky, různá tlačítka či tankovací pistole na čerpacích stanicích. Doporučil by mít u sebe kapesní dezinfekci nebo používat igelitové rukavice.

Nakažených žloutenkou v Praze přibylo, mnohde chybí teplá voda a mýdlo

Infekce hepatitidy typu A se dá chytit kdekoliv. „Nejčastější přenos je fekálně-orální cestou, to znamená, že když si nakažený špatně umyje ruce po toaletě, může znečistit povrchy i osoby kolem sebe velmi snadno. Stačí si pak sáhnout rukou na obličej, virus se dostane do úst a je hotovo,“ přibližuje mluvčí HSHMP Petra Batók.

Podle ní viru svědčí prostředí s nedostatečnou hygienou, zhruba třetinu nemocných tvoří lidé bez domova a drogově závislí, kteří virus žloutenky dále šíří.