Starostové měst v regionu, přes které „vlak nejede“, vnímají absenci veřejné osobní železniční dopravy jako poměrně výrazný handicap, se kterým nic nezmůžou. Prioritou Správy železnic je totiž budování rychlotratí VRT a modernizování těch frekventovaných.
„To víte, že by se vlak hodil. Ráno od nás jezdí do Benátek jediná přímá autobusová linka, ale pak už musím komplikovaně přesedat na Černém Mostě nebo v Lysé nad Labem. Když zrovna onemocní vnučka a dcera ji potřebuje pohlídat, rychlejší spoje by mi pomohly,“ líčí sedmašedesátiletá Blanka Dostálová z Brandýsa nad Labem.
Právě osmitisícové Benátky nad Jizerou jsou největším městem v kraji, které železnici nemá. Trať z Všetat do Mladé Boleslavi ji dodnes míjí o téměř pět kilometrů.
Cukrovarské vlečky jako náhrada
„Svého času přitom bývaly Benátky důležitým průmyslovým centrem. Stál tady cukrovar a pivovar, které potřebovaly do svých provozů dovážet suroviny pro výrobu. Majitel cukrovaru už před 150 lety navrhoval, aby se město podílelo alespoň na výstavbě přípojné trati. Tehdejší starostové to ale odmítli, protože předpokládali výstavbu plnohodnotné železnice v následujících letech,“ vysvětluje dopravní historik Josef Černý.
Majitel cukrovaru však nechtěl čekat a v roce 1876 se pustil do budování pětikilometrové vlečky, která opouštěla trať Praha–Turnov v prostoru Chrásteckého dvora.
„Až do roku 1950 město usilovalo o zavedení železnice, ale nikdy se tento plán nezdařil. I proto, že má dobré spojení s Prahou a Mladou Boleslaví jak po silnici, tak díky autobusovým linkám,“ objasňuje historik Černý.
Největší města v ČR bez veřejné železnice1. Orlová (okres Karviná, 28 000 obyvatel) Poznámka: Tučně středočeská města. |
Dalším středočeským městem bez železnice je Odolena Voda, kde žije přibližně 6 500 obyvatel. Nejbližší vlakovou stanicí jsou čtyři kilometry vzdálené Úžice na trati vedoucí z Kralup nad Vltavou do Neratovic. A třebaže leží město v sousedství dálnice D8 a do metropole z něj míří ve zhruba čtvrthodinových intervalech autobusové linky, vlakové spoje chybí.
„Absence železnice je pro nás velkým handicapem a opravdovým problémem. Dopravní vazba obyvatel na Prahu je značná a autobusy nejsou schopné pokrýt kapacitu a zároveň cestujícím poskytnout základní komfort,“ potvrzuje místostarosta Odoleny Vody Tomáš Lohniský. Koleje přitom v minulosti přes město v Praze-východ vedly.
„Na konci 19. století byla Odolena Voda napojena vlečkou cukrovaru do Úžic. V 50. letech minulého století však jeho provoz skončil a vlečka byla zrušena. Následně se naše obec značně rozšířila při výstavbě továrny Aero Vodochody, která sice má vlastní tovární vlečku, ale již také není provozuschopná,“ nastínil místostarosta Lohniský.
Vzbouřili se furmani?
Také v Sedlci-Prčici byste vlakové soupravy vyhlíželi marně. Městu na Příbramsku se v 19. století budovaná železnice mezi Benešovem a Táborem obloukem vyhnula.
„Vzhledem k tomu, že k nám železnice nikdy nevedla, nemůžeme posoudit, zda jde o nevýhodu – je to prostě fakt. Důvody vysvětlují místní různě; například údajným odporem povozníků, kteří by prý přišli o výdělky, či složitými technickými parametry spojenými s reliéfem zdejší krajiny. Pokusy o rozšíření železnice do našeho města nejsou nikde v archivech věrohodně vysvětlené,“ konstatuje jeho starostka Miroslava Jeřábková.
Místo vlaků nepojede ani autobus. Obce nesouhlasí se škrty kraje |
Ze Sedlce-Prčice jezdí autobusy k vybraným vlakovým spojům na zastávky do sousedních Heřmaniček a Votic.
„Anebo jsou místní zvyklí jet do Olbramovic a tam nasednout na rychlík směr Praha nebo Tábor. A samozřejmě funguje autobusová doprava – nejen do těchto měst, ale třeba i do Sedlčan nebo Příbrami,“ poznamenává Jeřábková.
Na koleje dále nenarazíte ani v Kostelci nad Černými lesy. Počátkem 20. století přitom existovaly plány na železniční trať, která by vedla z Říčan přes Mukařov a Vyžlovku právě do Kostelce. Pravděpodobným důvodem k upuštění od tohoto záměru byly problémy s financováním a změnou priorit v tehdejší železniční výstavbě.