Zahradu s domkem o sedmi metrech čtverečních, s možností výstavby nové větší chaty, na pozemku o rozloze 237 metrů čtverečních ve Stodůlkách bylo podle jedné z nabídek na webu reality.idnes.cz možné zakoupit za 575 tisíc korun.
O něco větší domek o 16 metrech čtverečních byl k mání na zbraslavských Baních za stejnou sumu. A chatu o rozloze 14 metrů čtverečních se stejně rozlehlým podkrovím u Říčan, se zahradou o 300 metrech čtverečních, prodejce nabízel za 375 tisíc korun.
Park Na Solidaritě v Praze se konečně dočkal důkladné obnovy. I díky místním |
Osady Pražany dál přitahují, jak o tom svědčí také aktuální poptávkové inzeráty například na webu Českého zahrádkářského svazu (ČZS): „Sháníme ke koupi zahrádku v kolonii v Bohnicích – ulice U Drahaně. Bereme jakoukoliv zahrádku, pokusíme se jí vrátit její kouzlo. Máme to kousek,“ uvádí jeden z nich.
Na nové zahrádky není místo
„Celkový počet osad na území metropole je 199. Z toho 119 tvoří funkční členské osady ČZS. Zbylých 80 nejsou součástí ČZS a některé nejsou plně funkční,“ shrnuje takzvaný Aktualizovaný generel zahrádkových osad, dokument magistrátu, který slouží i pro přípravu metropolitního plánu. Pro porovnání, statistiky v roce 1990 evidovaly 28 tisíc členů a 245 zahrádkářských osad.
199 = celkový počet zahrádkářských osad v Praze podle magistrátu. 500 tis. Kč = průměrná cena za zahradní domek s pozemkem. |
Většina lidí je využívá k odpočinku, ale zahrádkáři ještě nevymizeli. „Nejvíc se zahrádkaří u domů, bytových domů a na chatách. Osady využívá asi osm až deset procent pěstitelů,“ uvedla Barbora Duží z Ústavu geoniky Akademie věd ČR.
Další rozvoj či vznik nových podobných kolonií ale komplikuje řada věcí, jako jsou třeba výkup pozemků, vydávání územního rozhodnutí a shánění nejrůznějších povolení. Ubývá také volného prostoru, který by byl zároveň dobře dostupný z MHD. Ohrožení pro ně představuje hlavně tlak developerů na stavební pozemky.
Praha patří k nejzelenějším světovým velkoměstům. Kam se vydat v létě? |
Přesto chystaný dokument pro rozvoj hlavního města, metropolitní plán, se zahrádkami počítá.
„Funkční osady navrhuje zachovat a vnímá je jako jeden z pražských fenoménů,“ uvedl před časem Marek Vácha, mluvčí Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy.
Zmíněný plán prochází schvalovacím procesem. „Děláme všechno pro to, abychom jej mohli po létě zveřejnit a projednat,“ uvedl na nedávném summitu dostupného bydlení Filip Foglar, ředitel Odboru územního rozvoje magistrátu. Dokument by měl být přijat příští rok.
Nedostatek dosažitelných bytů nutí hledat alternativní cesty. Bydlet na zahradě technicky podle expertů problém není. Chata se stěnou 66 milimetrů, zateplenou střechou a podlahou vyhovuje k celoročnímu užívání.
Koupání ve Vltavě, posezení, odpočinek i cvičiště. Praha 7 dokončila park U Vody |
Stavbu s přibližně 70 metry čtverečními lze pořídit zhruba za 900 tisíc korun. Rekreační domek o rozměrech 485 x 485 cm s materiálem o síle 40 milimetrů nabízejí prodejci již v průměru okolo 120 tisíc korun.
Primárně ale zahradní stavby k trvalému bydlení určeny nejsou. Zpravidla se v osadách od podzimu vypíná voda a neodvážejí odpadky. Problémy mohou nastat s pojistkou. „Vztah parcely k pozemkům, přístupová cesta, zástavní práva a věcná břemena,“ vysvětlují právníci, co by mělo zájemce dále zajímat.
Metropolitní klasika
Osady představují výjimečný fenomén od éry první republiky. Jedna z nejstarších se nacházela U Sparty, zmizela po roce 1948. Tradiční zahrádkářská kolonie se rozkládala také na obou stranách Papírenské ulice v Bubenči, ta dosloužila po povodních roku 2002.
Relax v parku? Městskou zeleň zabrali bezdomovci, lavičky jsou trvale obsazené |
„Zahrádky jsou jako dlaň, ale čisťounce připravené, aby nesly květiny a nějakou tu cibuli pro domácnost. Čtyři až pět tisíc prý stojí materiál na tyhle hezké domky, vlastní práce je zadarmo,“ popisuje vznik jedné z legendárních osad, Na Rafandě, Karel Čapek.
