Obnova kostela se opře o zápisy z Národního muzea. Lidé přispěli 700 tisíc

  6:40,  aktualizováno  14:39
Dřevěný kostel sv. Michala zničený ohněm povstane z trosek. Na jeho obnovu se skrz veřejnou sbírku vybralo přes sedm stovek tisíc korun, přispěje také hlavní město a Praha 5. S plány na obnovu pomůže dokumentace uchovaná v Národním muzeu.

Plameny zničily pravoslavný kostel svatého Michala v Praze 5. (29.10.2020) | foto: Jiří Meixner, iDNES.cz

„Hodinářskou“ práci se sekerou budou muset odvést tesaři při obnově petřínského roubeného kostela sv. Michala. Ve veřejné sbírce spuštěné po jeho požáru lidé na návrat dřevěné stavby dosud přispěli přibližně 700 tisíci korunami. Na finanční pomoci se bude podílet také hlavní město a Praha 5.

Vedení městské části na konto sbírky poslalo 50 tisíc korun, nemusí se však jednat ze strany radnice o konečnou sumu. „Kostel je ve správě pražského magistrátu, jedná se však o jednu z nejzásadnějších památek v našem obvodu, chceme se proto na její obnově podílet,“ uvedl Tomáš Kopečný, mluvčí radnice Prahy 5.

Městská část zamýšlí uvolnit až milion korun. „Od hlavního města ale nyní potřebujeme, aby vyčíslilo škody, které požár na kostele sv. Michaela zanechal. Od toho se bude odvíjet konkrétní částka, kterou jako naši pomoc nabídneme,“ řekl místostarosta Prahy 5 Lukáš Herold (ODS). Radnice předpokládá, že se škodu podaří vyčíslit v nejbližších dnech a hned poté začne úřad s magistrátem jednat.

Renovace chrámu nemusí být nutně jedinou variantou, jak unikátní kostel do Kinského zahrady navrátit. „Možností je i získat podobnou stavbu z Ukrajiny. Rekonstrukce je však nejpravděpodobnější. Magistrát by na sbírku měl vložit iniciační kapitál milion korun. Částku, která bude motivovat,“ zdůraznil pražský zastupitel Jan Wolf (Spojené síly pro Prahu).

Wolf v tomto ohledu polemizuje se zastupitelem a poslancem Janem Čižinským (Praha sobě), podle nějž by v takovém případě veřejnost nebyla motivována poslat větší finanční částku.

Než se podaří na Petříně vztyčit novou svatomichalskou svatyni, je třeba nejen sehnat dostatek financí, ale také splnit řadu technických podmínek. Důležitá je podle odborníků důkladná dokumentace. „Národní muzeum má mnohem více informací o stavbě kostela, než jsme čekali. Při obnově velmi pomůže fotodokumentace, dokumentace rozebírání kostela a jeho opětovného sestavování i částečná dokumentace interiéru,“ vysvětlila pražská radní Hana Třeštíková (Praha sobě).

Obnova dřevěného kostela v metropoli bude představovat stavařský unikát. „Velkým know-how v tomto ohledu disponují na severu Moravy. Tam mají zkušenost s obnovou kostela v Gutech,“ připomíná Jan Wolf. Gutský kostel žháři podpálili uprostřed prázdnin před třemi lety. S výstavbou nástupce chrámu Božího těla v Třinci stavaři začali letos na jaře. Práce s jedlovými fošnami si od tesařů žádá mimořádný fortel. Dřevo se musí zbavit kůry, ořezat, dát mu správný tvar a poté usadit s milimetrovou přesností. Usazení jednoho trámu trvá někdy i tři hodiny.

„Nejnáročnější byla srubová část, která zabrala nejvíce času,“ popisují opětovný zrod gutského kostela stavebníci. Ctít práci předků je podle nich zapotřebí do nejmenších detailů, a to včetně nepravidelností a křivosti. Náklady na gutskou rekonstrukci se pohybují okolo 25 milionů korun.

Zakarpatský dar

Podle verzí vyšetřovatelů požáru v Kinského zahradě může být jeho příčinou nedbalost anebo úmyslné založení. Oheň stavbu zdevastoval ve středu 28. října, škoda se podle předběžných odhadů pohybuje v řádu desítek milionů korun.

Zkázu dřevěného kostela zřejmě způsobil člověk, Praha chce památku obnovit

Svatyně pocházela z druhé poloviny 17. století. Nejprve sloužila věřícím ve Velkých Loučkách v dnešním mukačevském rajonu. Tamní farníci ale kostel na sklonku 18. století prodali nedalekým Medvedovcům. Podruhé se rozebraný kostel stěhoval v podobě skládačky s přesně očíslovanými díly v několika nákladních vagonech roce 1929 z Podkarpatské Rusi do Prahy. Před dvanácti lety svatomichalskou svatyni do své správy převzala pravoslavná církev.

Z trosek k nebi

Stavaři v posledních desetiletích obnovili v Praze několik sakrálních budov, i když to nebyly dřevostavby. Proslula replika Betlémské kaple na Starém Městě. Legendární stavbu, spojenou s působením mistra Jana Husa, nahradil roku 1837 činžák. Projekt Betlémské kaple po válce vytvořil renomovaný architekt Jaroslav Fragner, stavělo se na počátku 50. let. „Smyslem obnovy nebyla regenerace památky jakožto účelového zařízení, nýbrž vyzdvižení památníku českého husitství,“ uvedl Jaroslav Fragner.

Renovace se po válce dotkla podoby kostela Panny Marie na Slovanech, poničeného americkými bombami v únoru 1945. V 60. letech se tam k nebi vzepjala betonová křídla projektovaná Františkem Mario Černým.

Dřevěné kostely lze v hlavním městě vyhledat ještě například v Braníku, kde jej od roku 1948 využívají farníci Českobratrské církve evangelické, a v Krči. Tamní římskokatolický kostel svatého Františka z Assisi slouží od roku 1941.

Plameny zničily vzácný dřevěný kostel v Praze ze 17. století:

Autor: