„Pokaždé, když uvidíte, že se nadechla, řekněte slovo teď.“ „Vy jste viděl, jak spadl?“ „Můžete mi říci adresu?“ „Paní se s něčím léčí?“ „Nemá povislý koutek nebo problémy s mluvením?“

Souboru mluvících operátorů vévodí dispečer, jenž obratem rozhoduje, kterou záchranářskou posádku na jaké místo vyšle. Pokud by bylo nejhůř, vzlétne speciální letecká posádka z Ruzyně. Život ohrožujících případů je ale minimum.

Šlo o sekundy. Záchranáři bojovali o život pobodané, ohlíželi se po útočníkovi

Typickým volajícím je nemocný senior, kterému se přitížilo. „Špatně se mu dýchá, má tlak na prsou, těchto interních stavů je 75 %,“ přibližuje vedoucí lékař a hlavní metodik ZZS Ondřej Franěk.

Ačkoliv si podle něj většinou lidé představují, že záchranná služba je „úrazovka“, úrazů řeší jen asi 25 %. Častěji však pomáhají lidem s akutními psychickými potížemi.

Dilema proberou s lékařem

Nejtěžší na práci záchranářů je podle Fraňka správně rozhodnout, k jakému případu vyslat jednoho z pěti lékařů. „Máme jich málo, přesto se musíme rozhodovat s velkým bezpečnostním polštářem, abychom nic nepodcenili.

Zbraslav i Modřany. Pražští záchranáři budou mít na periferii nové stanice

V polovině případů ho pošleme zbytečně. Musíme dobře zvažovat, kam si můžeme dovolit poslat jen záchranáře a kam má jet doktor, a rozhodování je extrémně náročné. Tam není druhé podání, musíme konat hned,“ upozornil Franěk.

Ten jezdí do terénu se záchranáři, ale na dispečinku má na starost i jejich metodické vedení. Pokud by si některý z nich nevěděl rady s přijatým telefonátem, mají k dispozici vedoucího lékaře, který je v každé směně.

„Operátor má kdykoliv možnost propojit volajícího. Spousta starších lidí volá, že si zapomněla vzít léky nebo si je omylem vzala dvakrát. Typický příklad – ‚mám vysoký tlak, lék nepomohl, můžu si vzít ještě?‘ Takto konkrétní indikace léků není v kompetenci operátorů, takže se poradí,“ vysvětluje Franěk.

„Teď jsem například mluvil s obvodní lékařkou, jejíž pacient má už druhým dnem tlak na hrudi. Předtím jsem řešil pád novorozence,“ sděluje své aktuální případy jeden z operátorů. V těchto případech si věděl okamžitě rady.

Poté, co do systému zapíše jméno volajícího, místo a důvod telefonátu, vyhodnotí naléhavost situace a pacientovi přidělí prioritu od jedné do tří. Číslo jedna je závažný, život ohrožující stav, ten ale tvoří jen 5 % ze všech telefonátů.

Sanitky zůstanou stejné. Záchranáři odmítli pokus resortu o změnu barev

K takovým patřil například pád novorozence, ale také oběhové zástavy či dušení. K těmto případům sanitka vyjíždí ještě během telefonátu, a to s dojezdovým časem do osmi minut.

„Data už jsou v systému, operátor dává asistovanou první pomoc, a mezitím dispečer, který má přehled o všech sanitních vozech, vysílá vybranou posádku,“ vysvětluje zástupce mluvčí ZZS Karel Kirs.

Další dispečer se věnuje posádkám. Nejprve se spojí s nemocnicí, jestli konkrétního pacienta přijme. Poté dá vědět sanitce, že může jet.

Záchranáři jsou jako v bavlnce

Dělba práce ve vinohradské Korunní ulici funguje perfektně. Operační středisko je nově rekonstruováno, kromě modernizace dispečinku se zvelebilo také zázemí záchranářů.

Mají tam novou kuchyňku, převlékárnu či relaxační místnost. Nově mají polohovatelné stoly, jejich horní desku lze vyhřívat. A díky přenosným sluchátkům s mikrofonem mohou s volajícími komunikovat třeba za pochodu.

Zvýšil se také počet operačních míst, na kterých dnes může sedět 12 pracovníků. Operátorů na směně je v současnosti devět, jejich řady se nyní mohou rozšířit. Místnost dispečinku je také vybavena velkou obrazovkou, na kterou se dají přenášet záběry z městských kamer.

„Pokud se něco stane na ulici, dispečeři si mohou zobrazit místo a situaci přibližovat a kontrolovat například, jestli laik provádí správně resuscitaci,“ komentuje Kirs.

Další novinku mohou pozorovat i volající, kterým se nejprve ozve upozornění, že se dovolali na zdravotnickou záchrannou službu. „Někdy člověk vytočí linku omylem, tak má šanci zavěsit včas, než zaměstná operátora,“ dodává Kirs. Kompletní rekonstrukce operačního střediska, která trvala rok, stála 52,3 milionu korun.