Lidé před hlavní budovou Národního muzea v horní části Václavského náměstí stáli ve frontě od rána, muzeum otevřelo v 10 hodin. Neodradilo je ani zimní počasí a teploty pod bodem mrazu. Prohlédnout si výstavu mohou do 17 hodin.
Čekací doba na vstup do budovy byla několik desítek minut. Lidé spořádaně stojí ve frontě, která místy dosahovala několik desítek metrů.
Sto pokladů čínských císařů je poprvé v Evropě. Hostí je Národní muzeum![]() |
„Zájem o výstavu nás pochopitelně těší a předpokládáme, že se dostane na všechny,“ řekla iDNES.cz mluvčí muzea Kristina Kvapilová. Zřízenci pouští návštěvníky do budovy kyvadlově vždy poté, co jiní z muzea odchází.
Zájem o výstavu muzeum těší. „Reakce na ni máme pozitivní, líbila se,“ dodala Kvapilová s tím, že tato výstava je završením letošních tří velkých výstav – v březnu to byla výstava Čingischán, později muzeum představilo 3,2 milionu let staré fosilie starých předků člověka pojmenované Lucy a Selam.
Výstava 100 pokladů, 100 příběhů je v Praze k vidění od září. Vystavené předměty jsou zapůjčené z Národního palácového muzea v Tchaj-pej. Muzejní sbírky pocházejí především ze sbírek čínských císařů. Představují předměty umění a uměleckého řemesla z celého období čínské historie.
„Poprvé v Evropě je vystaven jeden z největších pokladů čínského umění – nádherná řezba Hlávky zelí s kobylkou a sarančetem z jadeitu,“ popsal v září při zahájení výstavy ředitel muzea Michal Lukeš.
Mistrovské dílo o průměru asi 20 centimetrů umělec vyřezal z jednoho kusu jadeitu přirozených barev, smaragdově zelené a šedavě bílé. Ve staré Číně tato barevnost symbolizovala jemnost a čistotu charakteru. Do tmavě zelených listů ukryl kobylku s dlouhými tykadly a saranče.
Tento ikonický předmět, přirovnávaný svou popularitou k Moně Lise, je vrcholným zážitkem výstavy, v níž se společně s ním představují desítky dalších vzácných artefaktů z císařských sbírek – od nefritových a jadeitových plastik přes porcelánové a skleněné mistrovské kusy až po svitky, kaligrafie či impozantní sochy lvů.

