„Deklaruje zásadu, že jakékoli násilí na dětech je nepřijatelné a nepatří do výchovy,“ popisuje Eva Petrová z Kanceláře vládního zmocněnce ministerstva spravedlnosti.

Zákon má vést ke změně postoje celé společnosti. Řada oslovených Pražanů však se zákazem nesouhlasí, tělesný trest naopak považuje za účinný výchovný prostředek.

„Také jsem byl bit“

„Zakázat fyzické tresty je nesmysl. Pokud děti nerozumějí verbálně nastaveným pravidlům, tak plácnutí jim ty hranice jasně nastaví,“ míní například Martin z Prahy 6. Svůj názor staví na vlastní zkušenosti z dětství. „Já jsem byl bit a nemám pocit, že by mě to poznamenalo. Maximálně si i po čtyřiceti letech pamatuji, že krást se nemá, ani když mám žízeň. Dostal jsem totiž pořádně na pamětnou, když jsem si jako sedmiletý strčil v obchodě pod bundu limonádu, protože jsem po dovádění na hřišti dostal žízeň,“ vzpomíná muž.

Česká tradice fyzických trestů. Každý druhý rodič schvaluje fackování dětí

Další redakcí oslovení Pražané se zase obávají, aby nebyli potrestaní, pokud jim v reakci na zlobení potomka takříkajíc vyletí ruka. Takoví rodiče ale mít obavy nemusí, a to i přestože z právního hlediska bude jakýkoli tělesný trest, včetně výchovného pohlavku, nově definován jako nepřípustný a zasahující do lidské důstojnosti dítěte.

„Zákon nerozlišuje intenzitu, ale samotný fakt použití fyzického násilí. Ačkoli pohlavek a hrubé bití budou nyní právně ve stejné kategorii nepřípustnosti, důsledky jsou samozřejmě dramaticky odlišné – od podpůrného rozhovoru s pracovníkem z Orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) až po trestní stíhání,“ konstatuje Vendula Růžková z advokátní kanceláře ARROWS.

Podle ní novela nezavádí sankce za ojedinělý pohlavek, ale hlavně posiluje mandát OSPOD k intervenci v rodinách, kde je násilí používáno opakovaně. „A také poskytuje soudům jasné vodítko při rozhodování v opatrovnických sporech,“ vysvětluje advokátka.

Každý třetí rodič bije svoje děti, ukázal výzkum. Nejvíce trestají mladší rodiče

Ani podle ministerstva spravedlnosti nejde o zavedení postihů pro ty, kteří se ojediněle k fyzickému usměrnění dítěte uchýlí. „Nejde o kriminalizaci rodičů za ojedinělé selhání, ale o změnu společenské normy,“ poukazuje Petrová.

K modernímu humanismu

Zákaz tělesných trestů vnímá jako součást vývoje společnosti také rodinná terapeutka Theodora Toulcová. „Posouváme se od, řekněme, historizující brutality k modernímu humanismu. Stejně jako se vyvíjejí tresty za překročení zákona od represivních po přístup zaměřený na výchovu chybujícího jedince, stejný trend vidíme ve školství potažmo ve výchově,“ přibližuje Toulcová.

Korektivní „fláknutí“ je v pohodě? Poslanci řešili tresty při výchově dětí

Argumenty konzervativnějších vychovatelů, že dobré návyky se musí fixovat fyzickým podnětem, jsou podle ní pochopitelné, jelikož minulé generace měly prokazatelně větší vztah k disciplíně.

„Nicméně trpěl jejich emocionální vztah s nejbližšími dospělými, na kterých dítě doslova závisí. Prostřednictvím tohoto vztahu si buduje základy pro vztahy s okolním světem mimo rodinu,“ říká Toulcová.

Problém spatřuje v tom, že přechod od direktivní výchovy je překotný. „Najednou se odstranily všechny hranice, které však dítě pro svůj vývoj potřebuje. Proto se může zdát, že dítě, které občas dostane facku, ve skutečném světě obstojí lépe než jeho liberálně vedený vrstevník, avšak za cenu nesporné emocionální újmy,“ říká Toulcová.

V krajním případě si podle ní psychickou újmu, pocit nespravedlnosti a bezmocnosti z dětství, může dospělý později kompenzovat na vlastních dětech. Kurz zdravé výchovy Osvojit si zdravou výchovu je možné například absolvováním programu ministerstva zdravotnictví s názvem TripleP.

Výchova dětí po česku aneb jak dnes společnost nahlíží na fyzické tresty

„Program zvyšuje dovednosti a schopnosti rodičů tak, aby se předešlo vzniku emočních problémů nebo nedošlo k eskalaci problémů s chováním u dětí, které se vážou k nevhodným výchovným stylům rodičů,“ popisuje mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.