Jeho slova potvrzují i tvrdá data Českého statistického úřadu, podle kterých pražská domácnost loni spotřebovala průměrně 111,2 litru pitné vody na osobu denně, což je sice o dva litry méně než předloni, ale stále s přehledem nejvíce ze všech krajů.

Patrné je to ve srovnání s celostátním průměrem, který byl v minulém roce 89,4 litru na osobu. O snížení celkového čísla se nejvýraznějším způsobem zasloužil Zlínský kraj, jenž je na chvostu tabulky s loňskou spotřebou 77,2 litru na osobu denně.

Za vodu a energie si Pražané letos připlatí, jízdné v MHD zůstane stejné

„Zatímco celková spotřeba vody zaznamenala meziročně mírný pokles o 0,1 litru na osobu a den, spotřeba vody v domácnostech klesla o 3,8 litru na osobu a den,“ poznamenali k celostátním údajům statistici. Ve srovnání s rokem 1990, kdy lidé spotřebovali 173,5 litru, byla loni téměř poloviční.

„Pokles na téměř polovinu připočítáváme změně životního stylu obyvatel, úsporným přístrojům, ale i zvyšující se ceně,“ vysvětluje mluvčí PVK Tomáš Mrázek.

Voda pravděpodobně podraží

Podle PVK souvisí vyšší spotřeba vody v hlavním městě se skladbou obyvatel a obecně s vyšší životní úrovní, jež jdou ruku v ruce s relativní cenovou dostupností vody.

„Cena vody v Praze je na celostátním průměru a hluboce pod úrovní sociálně únosné ceny (59 %), což je pomyslný strop cenové úrovně stanovený EU pro jednotlivé regiony. Když se podíváme na vývoj vodného a stočného a vývoj spotřeby vody, tak je vidět, že se vzrůstající cenou spotřeba klesá. Ale je to pochopitelně ovlivněno i jinými faktory,“ dodává Mrázek.

Voda v Praze je na hranici upravitelnosti. Čištění na pitnou řeší vědci

Jenže cena vody podle všeho poroste i dále. Vyplývá to mimo jiné z nadcházejících kroků vlády a jejího chystaného konsolidačního balíčku. „V rámci zásadního zjednodušení systému DPH, který je součástí ozdravného plánu vlády pro veřejné finance, který by měl začít platit od 1. ledna příštího roku, dochází k tomu, že vodné a stočné bude nově v sazbě DPH 12 procent,“ řekl mluvčí vlády Václav Smolka.

Dodal, že všechny návrhy momentálně dostávají legislativní podobu, následně projdou připomínkovým řízením a poté se jimi bude zabývat vláda a parlament, přičemž předseda vlády Petr Fiala (ODS) opakovaně avizoval, že je o navržených opatřeních připraven jednat a případně opravit některé chyby.

Nejen pro Pražany to znamená jediné – že půjde o další nárůst. DPH u vodného a stočného se totiž posune z deseti na dvanáct procent.

Zdražování k šetření nevedlo

Loňská cena za pitnou vodu v hlavním městě činila v průměru 55,88 korun s desetiprocentní DPH za kubík. Více loni zaplatili pouze obyvatelé Ústeckého a Libereckého kraje.

„Podle metodiky ministerstva životního prostředí je hranice sociálně únosné ceny pro Prahu 198,9 koruny včetně DPH. Cenová elasticita poptávky je v případě vodného a stočného v Praze velmi nízká. Na spotřebu mají významně větší vliv další aspekty, jako je počasí, rozdělení státních svátků na pracovní dny, či turistický ruch. Období koronavirové pandemie pro nás znamenalo pokles spotřeby o sedm procent,“ říká Mrkos.

Pokud se zacílí na vývoj spotřeby vody v hlavním městě, pak je vidět, že není souvislost mezi vzrůstající cenou a spotřebou až tak patrná, jak by mohla slova mluvčího PVK naznačovat. Demonstrovat to lze na posledním desetiletí, jak uvádí graf. Od roku 2012 byla spotřeba obyvatel spíše kolísavá, zatímco cena vody pozvolna narůstala.

Životodárná tekutina všem

Pokrokový systém pražských vodovodů spatřil světlo světa v lednu 1914 po spuštění vodárny v Káraném. Tehdejší výstavba byla první svého druhu nejen v Čechách, ale i ve střední Evropě.

Tato vodárna zásobuje Prahu dodnes a spolu s úpravnou vody Želivka a úpravnou vody Podolí tvoří ústřední trojici dodavatelů pro hlavní město. Vody z těchto zdrojů se na cestě do domácností míchají, přičemž čistou káranskou vodu dostanou pouze obyvatelé na severu města a na Černém Mostě.

Podle nasbíraných dat ČSÚ z loňského roku bylo v hlavním městě zásobováno pitnou vodou z vodovodů pro veřejnou potřebu 1 281 331 obyvatel. Ke kanalizaci byly loni napojeny domy, ve kterých žilo 1 275 586 lidí, tedy 99,6 procenta z celkového počtu obyvatel. V hlavním městě loni fungovalo také 28 čistíren odpadních vod o celkové kapacitě 908 907 metrů krychlových za den.