Staré sodíkové výbojky na většině stávajících lamp zakázala Evropská unie, protože obsahují rtuť. Ideálně by měly skončit do 27. února 2027.
Někdejší centrum Rakousko-uherské monarchie bylo napřed a zahájilo transformaci své světelné infrastruktury před více jak deseti lety. Město tehdy investovalo do vývoje vlastních svítidel, která kombinují vysokou světelnou účinnost s estetickou čistotou.
„Již tehdy byly ústředními tématy aspekty jako světelné znečištění, přitahování hmyzu, snadné použití a dobrá osvětlovací technologie. Tato řada svítidel zahrnuje dvě velikosti s více než 25 různými LED moduly, které se liší charakteristikami rozložení světla a světelným tokem,“ uvedl vedoucí městského oddělení 33 Andreas Terzer. Výsledkem vývoje a výzkumu je specifická řada LED světel, která dnes z Vídně činí technologický vzor pro evropské metropole.
„Přeměna na moderní LED světla je dalším příspěvkem k našemu modelovému klimatickému městu. Vídeň je mezinárodním průkopníkem a je jedním z mála měst na světě, která kompletně přeměnila své osvětlení na LED a je téměř hotová,“ uvedla pro rakouské Hute radní Vídně pro plánování Ulli Sima (SPÖ).
Ve Vídni nasazují chromatičnost 4 000 Kelvinů, na hlavních komunikacích garantuje perfektní viditelnost. V Praze je pro standardní ulice tento limit 3 000 Kelvinů, což bývá označováno jako teplé bílé světlo. Pro rezidenční čtvrti je norma 2 700 Kelvinů, což je zhruba teplota klasické žárovky, a pro parky a přírodní oblasti 2 200 Kelvinů, což je velmi teplá bílá.
„Na rozdíl od starých sodíkových lamp umožňují LED svítidla precizní optiku cílící světelný tok důsledně dolů a na místo, kam je potřeba svítit, nulový podíl vyzařování světla nad horizont a inteligentní regulaci. Součástí pražského systému je také noční regulace intenzity osvětlení. Například v obytných oblastech dochází mezi 22. a 6. hodinou ke snížení výkonu až o 40 procent,“ vyzdvihl náměstek primátora pro oblast infrastruktury Michal Hroza (TOP 09).
Spor o veřejné osvětlení. Je bezpečnější bílé světlo než oranžové? Důkaz neexistuje |
Vídeňská technologická cesta i pro hmyz
Základem systému jsou typové řady svítidel (K0 a K2) využívající více než 20 typů LED světel. Tato vysoká míra variability umožňuje precizní osvětlení odlišných městských prostor, a to od úzkých historických uliček po klíčové dopravní uzly.
Precizní optika směřuje světelný tok výhradně do cílových míst, a tím dochází k radikálnímu omezení nežádoucího rozptylu světla do horního poloprostoru a ochraně nočního prostředí. Konstrukce svítidel byla optimalizována tak, aby minimalizovala atraktivitu pro hmyz, což je zásadní aspekt pro zachování městské biodiverzity.
Vídeňský koncept pracuje s diferencovanou teplotou chromatičnosti pro zajištění maximální bezpečnosti i uživatelského komfortu. Zatímco hlavní dopravní uzly využívají 4 000 Kelvinů pro perfektní viditelnost, v rezidenčních čtvrtích a parcích je implementováno teplejší spektrum 3 000 Kelvinů. Celý systém je v souladu s normou ÖNORM EN 13201, což garantuje nejvyšší úroveň energetické účinnosti.
Velkým přínosem je vliv na přírodu: studie na Dunajském ostrově ukazují, že nová světla přitahují asi o 80 procent méně hmyzu. To pomáhá chránit noční zvířata a udržovat rovnováhu v přírodě, uvedl rakouský Heute.
Inspirovali se i jinde v Evropě
Právě tyto osvědčené principy z rakouské metropole nyní nacházejí svůj odraz i v jiných evropských městech. Například v Luxemburgu používají pro veřejné osvětlení přechodů pro chodce 4 000 Kelvinů. LED osvětelní 3 000 Kelvinů mají v Miláně, Madridu, Barceloně, Kodani, Londýně, Mnichově nebo Bratislavě.
„Prioritou na ulicích a silnicích zůstává maximální bezpečnost a rychlá reakce řidičů. Proto v těchto úsecích volíme jasnější bílé světlo, které oproti teplejším odstínům poskytuje výrazně lepší viditelnost a zrakový kontrast,“ dodává Josef Smolík, předseda SRVO.
Pražanům vadí bílé světlo nových LED lamp. Oranžové zakázala EU, říká město |
Praha není jediným městem v Česku, kde se používají LED světla. V druhém největším městě země mají na přechodech svítidla s chromatičností dokonce 5 000 Kelvinů. Čtyři tisíce Kelvinů pak v Brně využívají na hlavních tazích, jako je ulice Ostravská, Žabovřeská a podobně.
Města jako Mladá Boleslav, Hranice a Pardubice plošně přecházejí na LED svítidla s teplotou chromatičnosti 2 700 Kelvinů, přičemž Pardubice tento krok doplňují smart systémy pro dálkovou regulaci výkonu.
Diferencovaný přístup volí Opava, Tábor a Písek, kde se teplota světla přizpůsobuje lokalitě. Historická centra a parky jsou osazovány velmi teplými zdroji (2 200 K až 2 700 K), zatímco běžné komunikace využívají 3 000 Kelvinů.
Shoda panuje také v otázce bezpečnosti – České Budějovice, Úvaly i další města využívají chladnější bílé světlo (4 000 K až 5 000 K) výhradně a cíleně pro přisvětlení přechodů pro chodce, aby byl zajištěn vizuální kontrast a vyšší bezpečnost.
