„Navrhuju čtyři základní opatření pro to, aby se zvýšil komfort a aby se dbalo na předběžnou opatrnost týkající se zdraví Pražanů,“ vyjádřil se Hroza.

Spor o veřejné osvětlení odstartovala petice Chraňme pražskou noc, kterou doposud podepsalo přes 10 600 lidí. Vadí jim, že THMP vyměňuje oranžově svítící veřejné lampy se sodíkovou výbojkou za svítidla s bílým světlem LED. Petenti bílé světlo s obsahem modré složky odmítají kvůli jeho negativním dopadům na lidský organismus a přírodu. Stejný názor zastávají také odborníci z Národního ústavu duševního zdrav duševní zdraví.

Pražanům vadí bílé světlo nových LED lamp. Oranžové zakázala EU, říká město

Město s THMP argumentují, že výměnu veřejného osvětlení nařizuje Evropská unie, protože zakázala výrobu sodíkových výbojek, neboť obsahují rtuť. Zároveň podle nich LED světla zajistí bezpečnost v ulicích. Vyměněno je necelých 20 procent svítidel v různých oblastech Prahy.

„Spor nemůže skončit tak, že snížíme standardy bezpečnosti a standardy viditelnosti na komunikacích,“ podotkl předseda představenstva THMP Tomáš Jílek. Dodal, že je ale povinen hledat kompromis, a Hrozovy návrhy na opatření označil za technické ústupky.

Světelný ombudsman

Hroza chce, aby v Praze působil světelný ombudsman. Měl by to být nezávislý odborník. „Rozumíme tomu, že THMP dostávají každý rok přibližně několik desítek stížností na veřejné osvětlení, poslední rok jich bylo asi přes šedesát, a jsou pravidelně řešeny. Nicméně si uvědomujeme, že je něco, co je ještě nad rámec těch platných norem. Vidíme, že jsou v životě případy, které se do žádných norem nevejdou,“ prohlásil Hroza.

Ombudsman by se také zaměřil na světelné znečištění obecně, tedy i na jiné zdroje venkovního světla kromě veřejného osvětlení.

Podle světelného experta a petenta Hynka Medřického ale jeden člověk na takovou funkci nestačí. „Měl by to být někdo, kdo je nejenom světelný technik, ale zároveň musí mít přehled i o vlivu světla na zdraví lidí a volně žijících druhů, a takový odborník v České republice není,“ myslí si Medřický. Světelný ombudsman by podle něj jako své spolupracovníky potřeboval biologa, dendrologa, psychiatra a energetika.

Maximálně 2700 kelvinů

Druhým představeným návrhem je snížení barvy instalovaných svítidel na na maximálně 2700 kelvinů. Oranžové světlo má 1800 kelvinů. Dosud THMP osazovalo nové LED svítidla s barevnou teplotou 3000 kelvinů a v rezidenčních oblastech se zmíněnými 2700 kelviny.

„Požádal jsem THMP, aby jako základní náhradní barvu chromatiky užívali světelné zdroje se základní barvou 2700 kelvinů. Víme, že stávající norma pracuje s intervalem do 3000 kelvinů, ale vzhledem k tomu, že ministerstvo životního prostředí ve své dotační výzvě vyžadovalo užívání teploty se základní barvou 2700 kelvinů, tak dává smysl se přidržet této nižší hodnoty, na které stát přispívá v rámci dotačního řízení finančními prostředky,“ uvedl Hroza.

Radní pro životní prostředí Prahy 6 Petr Palacký k tomu uvedl, že „město dezinterpretuje údaje o normových debatách“. „Zcela mylně uvádí, že celostátní norma stanovuje, ‚že svítidla mají mít takzvanou teplotu chromatičnosti 2 700 až 3 000 kelvinů‘. Ve skutečnosti norma stanovuje pouze maximální teplotu chromatičnosti. Je jí 3000 kelvinů, ovšem pouze v případě, že na trhu nejsou k dispozici svítidla s teplotou nižší,“ vyjádřil se Palacký.

Zároveň zpochybnil tvrzení, že v rezidenčních oblastech jsou světla s chromatičností 2700 kelvinů. V Dejvicích a Bubenči byla podle něj plošná instalována svítidla s chromatičností 3000 kelvinů.

Podle Medřického jde pouze o kosmetickou úpravu.

Plošná revize starších světel

Dále by Hroza chtěl plošně revidovat světla s barevnou teplotou 4000 kelvinů. „Je potřeba říct, že je to věc, která vznikla historicky. První LED světla veřejného osvětlení byla v Praze umisťována v pilotním programu v roce 2009. A část z nich byla umístěna v době platnosti staré normy,“ vysvětlil náměstek. Podle Jílka je THMP úplně zlikviduje, nebo je přesunou mimo obydlený intravilán, tedy například budou osvětlovat dálniční přivaděče.

Medřický tvrdí, že tato světla by se měla zlikvidovat všechna, protože na přivaděčích sice neoslňují obyvatele města, ale škodí přírodě.

„Zároveň navrhuji výrazněji než dnes snižovat intenzitu světla, někde až o 60 procent v nočních hodinách. Musí to ale být tam, kde to dává smysl. Tedy na těch místech, kde to nebude ohrožovat bezpečnost,“ popsal Hroza poslední navrhované opatření. Podle Jílka by se místa mohla vytipovat na základě mapy kriminality a nehodovosti.

Jílek podotkl, že městská firma THMP instaluje LED světla od roku 2018 po tisících, ale dosud se s takovým odporem proti nim nesetkala. Dřív společnost ročně obdržela asi 60 stížností.

Spor o veřejné osvětlení. Je bezpečnější bílé světlo než oranžové? Důkaz neexistuje

„Je třeba si uvědomit, že světlo v pražských ulicích je důsledkem určitého střetu veřejných zájmů. Na jedné straně máme povinnost svítit tak, aby byly uspokojeny potřeby těch, kteří světlo v noci potřebují pro práci, pro zábavu a jako návštěvníci Prahy. Druhý zájem je ochrana přírody, zájem ochrany lidského zdraví. Vyvážit tyto dva zájmy je velmi komplikované,“ míní Jílek.

Jílek zmínil také finanční stránku problému. „Velmi často dostávám otázku, proč jsme si z normy museli vybrat zrovna tu horní hranici. Víte, je naší povinností sledovat celou řadu dalších veřejných zájmů. Je to veřejný zájem péče řádného hospodáře,“ podotkl předseda představenstva THMP.

Téma světelného znečištění se znovu otevře ve čtvrtek na zastupitelstvu. Jílek podotkl, že veřejné osvětlení se stalo pomyslným terčem, ale ve městech svítí ještě další zdroje. „V roce 2021 Brno zhaslo veřejné osvětlení v rámci experimentu Temná noc a pokles jasu byl pouze o 45 procent. Více než 50 procent tvoří zdroje, které nejsou veřejným osvětlením. Je třeba o tom zahájit debatu s ministerstvem životního prostředí,“ upozornil Jílek.

Už dříve se vedla debata o vyhlášce, která by zavazovala developery, provozovatele obchodních center, velkých parkovišť a benzínových pump, aby se pokusili snížit světelné znečištění.

„V usnesení o koncepci veřejného osvětlení je jasně řečeno, že je budoucím základem pro obecně platnou vyhlášku. Přinesu to na čtvrteční zastupitelstvo jako jeden z možných nápadů. Samozřejmě bude záležet na politické vůli. Rozhodně by to byl jediný instrument, kterým by byly postiženy ještě ostatní generátory toho rušivého světla,“ sdělil Jíílek.

Radní Prahy 1 Vojtěch Ryvola (GEN) chce na zastupitelstvu mluvit o osvětlení památek. „Požádám o zařazení bodu: zákaz osazování světelných zdrojů veřejného osvětlení nad 2500 kelvinů v Pražské památkové rezervaci pod ochranou UNESCO,“ uvedl Ryvola.