Praha zatím neumí využít umělou inteligenci, chybí i peníze, říkají vědci

  11:20
Do technologií se v Praze dává málo peněz. Umělá inteligence by přitom mohla pomoci například ve zdravotnictví. „Město by mělo především investovat do své budoucnosti. Budou nás živit technologie,“ říká v rozhovoru pro MF DNES vědec Tomáš Mikolov společně s Pavlem Kordíkem. Ten stojí za neziskovou organizací prg.ai, která mapuje pražský AI ekosystém.

Pavel Kordík (vlevo) a Tomáš Mikolov chtějí naplno využít zdejšího potenciálu a proměnit Prahu v evropské centrum umělé inteligence. | foto: Zuzana Havlínová

Spolek prg.ai má smělý cíl – udělat z Prahy evropské centrum umělé inteligence. Jak toho chcete docílit?
Kordík: Začal bych tím, jak vlastně prg.ai vzniklo. Inspirovali jsme se před pár lety na pracovní cestě v kanadském Torontu. Toto město dokázalo díky štědré podpoře umělé inteligence za posledních pár let vyskočit mezi nejvyspělejší v nabídce nejrůznějších technologických pracovních pozic a naprosto nás oslnilo. Přitahují tím nejen talenty z celého světa, ale také kapitál a s ním spojený ekonomický úspěch. Za pár let snažení v oboru AI (z anglického artificial intelligence, pozn. red.) je na tom Toronto velmi dobře a my chceme, aby takhle dobře bylo i v Praze.

Jakým způsobem tedy na implementaci umělé inteligence do hlavního města pracujete?
Kordík: Především podporou výzkumu v oblasti umělé inteligence a samozřejmě také podporou byznysu, to je propojené. Budujeme komunitu, pomáháme AI startupům, ale co je nejdůležitější, pomáháme s výchovou talentů znalých AI. Podporujeme základní i střední školy, ale i širokou veřejnost například prostřednictvím české verze úvodního kurzu Elements of AI, který je bezplatný a jeho cílem je ukázat, co umělá inteligence umí, jak funguje a jaká s sebou přináší pozitiva i rizika. Rozsah činnosti spolku je však samozřejmě závislý na penězích.

Máte jich dost?
Kordík: Nyní nás pěti miliony ročně financuje hlavní město Praha, dalších několik milionů vybereme od univerzit a firem.

Mikolov: Je to sice hezký start, ale pořád zoufale málo. Když se podíváte například do Bulharska, tak tam nedávno schválili financování AI institutu na deset let za 100 milionů eur, to je úplně jiná liga. Podobné snahy vidím i v Polsku či Rumunsku. Německo a Francie jsou v tomto také mnohem vyspělejší.

Vidíte nějakou snahu financování těchto inovací posílit?
Mikolov: Pokud chceme nějaký přesah, přidanou hodnotu, tak se toho musí chytit také politici. Ti o technologiích sice hodně mluví, ale nakonec je to spíše vždycky jen prázdná fráze. Oproti těm vyspělým zemím toho tady opravdu v této oblasti mnoho neděláme. Podmínky jsou u nás nastavené tak, že není moc podpory pro to, vymýšlet něco nového, ale provádět spíše aplikovaný výzkum. Tedy něco vyměnit, publikovat pár článků a pobavit se na konferencích.

Kordík: Bohužel to u nás zatím není společenská priorita. V Praze nemáme žádný velký společný AI prostor jako třeba Toronto a jeho MaRS Institut. Město by přitom mělo do své budoucnosti investovat. To, co nás bude živit, jsou právě technologie.

Inteligence lidí je nedostatečná, je nutné technologické vylepšení, říká vědec

Proč to u nás nejde, v čem se třeba od Američanů nejvíce lišíme?
Mikolov: Je to hodně o rozdílnosti kultur. Ve Spojených státech se bere ‚umět se prodat‘ jako velké plus, ale pod to se schová třeba i to, že své negativní výsledky zamlčíte a vypíchnete jen ty pozitivní. A k tomu zapomenete zmínit některé důležité detaily. V Evropě je ve výzkumu mnohem méně peněz a paradoxně to asi pomáhá tomu, že jsou tu pak lidi férovější a čestnější. Prostě u nás dělají výzkum spíše nadšenci, které to baví. To mi sedí více než ta americká neúplná pravda. V Americe mi vadilo, když kolegové říkali na veřejnosti úplně jiné věci, než kterým sami věřili.

Máme za sebou krizi, která zasáhla snad všechna odvětví. Nyní je tu zase inflace a válka na Ukrajině. Může umělá inteligence přispět k restartu ekonomiky?
Mikolov: Ekonomika stojí na efektivitě a efektivita se odvíjí od inovací a technologií. Země, které investují do technologií, jsou prokazatelně mnohem úspěšnější než ty, které investují třeba do cestovního ruchu. Podívejte se na jižní Evropu, která je léta ve finančních problémech. Hezké věci pro turisty vám dlouhodobě úspěch nezaručí, proto je Severní Amerika a Asie v tomto ohledu tolik odskočená, ti se do toho nebáli vložit velké peníze a vyplácí se jim to. Jestli nechceme zchudnout, musíme toho více a efektivněji vyrábět, což vede opět k technologiím.

Kordík: Ano. Klíčem je škálovatelnost. Digitální produkty, které vyrobím jednou a prodám milionkrát po celém světě, je cesta, jak náš region zabezpečit do budoucna. A spoustě tuzemských inovativních AI startupů se to již daří.

Praha se v poslední době zaměřuje na problematiku Smart Cities a chytré aplikace. Jak je na tom Praha s digitalizací?
Mikolov: Je tam určitě vidět posun, především v přemýšlení. Kdybych mohl poradit, doporučil bych expertům v městských firmách, aby ještě více do svých projektů zapojovali nejrůznější řešení založená právě na umělé inteligenci.

Umělá inteligence bude do dvaceti let dominovat medicíně, říká kardiolog

Kordík: AI ve službách městských firem typu dopravního podniku či Pražských vodovodů a kanalizací je docela ambiciózní myšlenka, jejich vlastní systémy totiž fungují již docela dlouho a je na debatu, jestli jim AI inovace mohou pomoct zefektivnit práci. Podle mě ano, nevím ale, jestli tam jsou lidé, kteří by umělou inteligenci dokázali adoptovat, a také, jestli by dokázali ostatním její benefity dobře vysvětlit.

Jaké ty benefity jsou?
Kordík: Mohlo by se třeba zlevnit vodné, protože by AI dokázala lépe rozpoznat a predikovat úniky vody.

Mikolov: Ještě lepší příklad je zdravotnictví – AI zde může ušetřit náklady prakticky ve všem a třeba i zlepšit předepisování léků.