„Mnozí pěstitelé plantáže provozují především jako svoji zálibu, neboť málokdo si dovede představit, kolik obtížné ruční práce je třeba věnovat na vypěstování jednoho vánočního stromku. Mnohaletá práce bohužel nezřídka přichází nazmar, protože nehlídané plantáže bývají terčem příležitostných i specializovaných zlodějů. Dalším nepřítelem pěstitelů jsou jarní mrazy, které dokážou totálně spálit mladé výhony, a tím nevratně zdeformovat tvar stromků,“ líčí Miroslav Kubů.
Plantáž Jaroslava Levého ve Varvažově u Ústí n. L. |
Jak vypadá péče o vánoční stromky, než si je zákazník koupí? Co všechno obnáší?
Na plantážích vánočních stromků se používají dvou- až čtyřleté speciálně šlechtěné sazenice s předpokladem pravidelného růstu, bujných jehlic a výrazného zbarvení. Kolem sazenic je třeba několikrát do roka sekat trávu.
V dalších letech se kromě toho stromky přihnojují speciálními hnojivy, ošetřují fungicidy proti plísním jehlic a insekticidy proti housenkám ožírajícím jehlice. Stromkům se pravidelně sestřihují větve do ideálního kuželovitého tvaru a zkracují terminální výhony, aby byly dostatečně husté. Po výsadbě lze sklízet vánoční stromky v případě borovic a smrku ztepilého zhruba za 6 let, smrku pichlavého za 8 let a jedlí za 12 let. Navzdory intenzivní péči dospějí ke sklizni jen dvě třetiny stromků.
A ten zbytek?
Zbytek nevyhovuje vzhledovým standardům a jako neprodejný musí být na plantáži zlikvidován.
Liší se hlavně vůní. Vánoční stromky z tuzemských plantáží si zamluvíte předem |
Proměnil se za posledních deset či patnáct let vkus zákazníků?
Ano, a to zásadně. Dříve se zákazníci spokojili se stromky pocházejícími z lesa. Tyto stromky byly – a občas ještě jsou – získávány z prořezávek příliš hustých lesních porostů. Proto byly nevzhledné a druhová nabídka byla omezená pouze na dva místní druhy dřevin: smrk ztepilý a borovici lesní.
V dnešní době kladou kupující důraz především na kvalitu vánočních stromků. Proto existují speciální plantáže na zemědělských půdách, odkud pochází naprostá většina prodávaných vánočních stromků.
Ceny stromků v PrazePřibližně od 250 korun směrem k dvěma tisícovkám se v průměru pohybují ceny stromků v Praze. V závislosti na jakosti, druhu či výšce jejich hodnota stoupá. Vyšší bývají ceny v centru i v závislosti na ceně pronájmu prodejního místa. „Smrk pichlavý nabízíme od 250 korun. Jedli máme v akci od 390 korun. Jedli kavkazskou od 850 korun,“ představili ve středu své zboží například prodejci u stánku u kostela sv. Jindřicha na Novém Městě. Ve Štěrboholích, Vršovicích či Čestlicích prodejce nabízí například borovici černou v jedné z nejžádanějších výšek 161-180 cm za 699 korun, kavkazskou jedli o téže výši za 849 korun. Smrk pichlavý o shodných parametrech vyjde na 599 korun, smrk ztepilý na 499 korun. Ekologicky zajímavou variantu vánočního stromku představuje také koupě „reycklovatelné“ jedle bělokoré od společnosti Lesy hl. m. Prahy (LHMP). „Letos jsme do prodeje připravili tisíc jedliček, které bude možné na jaře 2022 vysadit do lesa,“ uvedla Petra Fišerová z LHMP. Jejich cena činí 150 korun. V uplynulém roce ve velikosti od 150 až 200 cm vyšla jedle kavkazská přibližně od 550 do 900 korun. U smrku pichlavého se cena pohybovala mezi 350 až 450 korunami a u smrku ztepilého na 300 až 400 korunách. |
A co umělé stromky, ty pro vás nejsou konkurencí?
Jak roste životní úroveň obyvatel, dochází zároveň i k útlumu používání umělých vánočních stromků. Ty jsou vyráběny z neobnovitelných přírodních zdrojů, zejména ropy, a tak jsou argumenty, že se použitím plastových stromků chrání životní prostředí, zcela mylné.
S přírodním vánočním stromkem se vnáší do bytu aspoň na čas kousek živé přírody. Specifickou vůni jeho jehličí nedokáže napodobit žádná chemikálie ve spreji, i sebedokonaleji ztvárněný plastový stromek je jen atrapa.
Z umělého stromku ovšem neopadává jehličí...
Opadávání jehlic lze omezit stojany s nádobkami s vodou a volbou vhodné dřeviny. Smrk pichlavý, nesprávně nazývaný stříbrný, na rozdíl od smrku ztepilého takřka neopadává, z jedlí nespadne za celou dobu Vánoc ani jehlice.
Jakých stromků se prodá nejvíc?
Statistika prodaných stromků neexistuje, takže můžeme poskytnout jen velmi hrubý odhad: 60 % tvoří jedle kavkazská, 25 % smrk pichlavý a 15 % ostatní druhy.
Liší se nějak zájem lidí o stromky ve velkých městech, jako je například Praha, a v menších městech či na venkově?
Ve velkých městech je zájem o vyšší stromky a dražší druhy dřevin, mezi něž patří různé druhy jedlí (kavkazská, vznešená, obrovská a ojíněná). Na venkově se prodávají na trzích levnější druhy dřevin, jako je smrk pichlavý a ztepilý a borovice černá a lesní.
Co se děje se stromky, které se neprodají? Máte o tom jako pěstitelé přehled? A není vám těch neprodaných stromků líto?
Pěstitelé prodávají své stromky buď prodejcům, nebo je přímo sami prodávají na plantážích nebo trzích. Zbudou-li neprodané stromky pěstitelům, mohou je seštěpkovat nebo dát jako krmivo kozám a ovcím. Prodejci ve městech nabízejí zdarma své neprodané vánoční stromky komunálním spalovnám nebo zoo jako potravu pro zvířata, zejména pro slony,
