Válečná kořist je zpět. Němci vrátili Praze tři cenné archiválie

  14:14
Válečné šrámy, které Archiv hl. m. Prahy utrpěl za německé okupace a II. světové války, se aktuálně podařilo alespoň částečně zhojit. Z archivů v Bavorsku a Bádensku-Württembersku se do metropole vrátily po 82 letech tři cenné písemnosti z éry třicetileté války. Příběh listin a jejich cesta zpět do Čech nemají obdoby.

Primátor Prahy Bohuslav Svoboda s cennými dokumenty (28. ledna 2025) | foto:  Michal Růžička, MAFRA

„Ve své diplomatické kariéře jsem se s takovým neobvyklým případem nesetkala,“ uvedla Ivana Červenková, generální konzulka v Mnichově.

Na diplomatku se obrátili před několika lety němečtí badatelé. „V letech 2015 až 2023 jsme systematicky zkoumali provenienci dokumentů v naší instituci. Šlo o 1,2 kilometru archiválií,“ sdělil Andreas Neuburger, ředitel Zemského archivu Bádenska-Württemberska.

Archiv může pomoct i s rekonstrukcí staré lokomotivy, tvrdí ředitel instituce

Zde se dostali na stopu zmíněných tří písemností, které zástupci okupační správy nechali vyjmout z pražského archivu. Složka dvanácti dokumentů putovala do Mnichova. Ani tady nezůstala vcelku, ale čekalo ji další stěhování do bavorského a bádenského zemského archivu a do depozitu Knížecí a hraběcí nadace Fuggerů.

Vyrovnávání ztrát

„Mohli jsme vyrovnat alespoň menší ztráty,“ řekl Bernhard Grau, generální ředitel Generálního ředitelství státních archivů Bavorska. V Německu se sice podařilo dohledat zmíněné tři dokumenty, ale válečné ztráty byly vážnější. V letech 1942-43 zmizelo z pražského archivu až sto listin.

Spisovna, jež uchovávala doklady o těchto ztrátách, při německém ostřelování Staroměstské radnice, vzala v květnu 1945 zasvé. „Pro náš archiv jde o mimořádně důležité gesto,“ řekl Jiří Pospíšil (TOP 09), náměstek primátora pro kulturu.

Pražský archiv bude o dokumenty dál pečovat. „Jde zdánlivě o nevýznamné listiny, ale nenahraditelné pro pochopení historie,“ zdůraznil primátor Bohuslav Svoboda (ODS). Jedna z listin, jež pochází se srpna 1619, se dotýká velké politiky – frankfurtské volby Ferdinanda II. Štýrského císařem.

Za sto let archiv získal písemnosti, jež by v řadě sahaly od Karoliny po Svinov

Další je dopis z března 1632, který poslal Maxmilián I. Bavorský Hansi Fuggerovi. „Týká se třeba požadavků a výzbroje vojáků, které má Fugger postavit,“ sdělil Stefan Birkle, archivář Knížecí a hraběcí nadace Fuggerů. A třetí je „salva guarda“, ochranný glejt proti rabování.

Ten na podzim 1633 vystavil polní maršálek Johann hrabě z Aldringenu ve prospěch konventu ve Villingenu v Černém Lese.

Narabované a nalezené

Podobný šťastný návrat cenností a archiválií zpět do Prahy bývá unikátní. Z USA před několika lety přicestoval renesanční štít, nacisty ukradený za války z kolekce zámku Konopiště.

Z Larischovy vily bude do tří let muzeum, uctí památku obětí války i odboj

„Řekla bych, že štít měl takové štěstí v neštěstí. Sice byl za války, stejně jako tisíce dalších artefaktů, ukraden, ale šťastnou náhodou se dostal do významné umělecké instituce plné odborníků, díky jejichž péči je štít i nyní ve výborném stavu,“ uvedla Naďa Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu.

Vyjednávání o navrácení štítu probíhala od roku 2018. O tři roky později se dohodu podařilo realizovat. Malovaný kruhový artefakt ze 16. století okupanti odvezli v roce 1944. Měl se stát exponátem muzea Adolfa Hitlera v Linci. Po různých peripetiích byl od roku 1977 v Muzeu umění ve Philadelphii.

Nejen válka a německá okupace vyplenila zámky, kostely, archivy či depozitáře. Tisíce uměleckých děl zmizelo v 90. letech minulého století během vzedmuté vlny kriminality. Specialisté z pražského policejního prezidia a dalších institucí dokázali některé z nich vyhledat a dostat zpět do ČR.

Vědci luští staletí starou detektivku, hledají knihy uloupené Švédy

Zachránili například sochu sv. Jana Nepomuckého, která zmizela v roce 1996 z kostela v Kovářově u Písku. Objevila se o 17 let později na webu aukčního portálu Weser v Brémách. Kriminalisté pomohli vypátrat i drobnou polychromovanou plastiku sv. Anny Samotřetí, kterou někdo ukradl v roce 1999 z kostela sv. Jakuba Většího ve Velké Losenici.

Brána všech běd

Rabování cenností zažila Praha v průběhu třicetileté války, která zde začala i končila. Na počátku tzv. Brány běd, neboli období po bitvě na Bílé hoře v listopadu 1620, v metropoli plenila vojska vítězů kurfiřta Maxmiliána I. Bavorského a Karla Bonaventury hraběte Buquoy.

„Kronikáři uvádějí, že Maxmilián Bavorský si z Prahy odvezl 1 500, podle jiných 2 tisíce vozů kořisti,“ shrnul historik Josef Polišenský. Na samém konci této války roku 1648 levobřežní Prahu důkladně vyplenili Švédi.

Záhada insignií Univerzity Karlovy

  • Rektorská žezla, řetězy, vzácné zakládací listiny a matriky. Příběh insignií Univerzity Karlovy pravděpodobně patří k nejproslulejším pražským záhadám spjatým s koncem 2. světové války před osmi desítkami let.
  • Jednatřicet beden cenností Němci transportovali zřejmě třetí dubnový týden roku 1945 na nádraží. Odtud měl poklad zamířit snad do Bavorska či Tyrolska. Zásilka posléze skončila na seřaďovacím nádraží v Plzni. Podle jedné z verzí při spojeneckém náletu bedny shořely. Další varianta uvádí, že transport skončil v Traunkirchenu v Rakousku. Odtud snad cennosti putovaly do Německa.
  • Před téměř sedmi lety se ze soukromé sbírky objevily dvě originální listiny dokládající založení Univerzity Karlovy. Tajemství insignií však vyřešeno není.
Autor: