„Ve své diplomatické kariéře jsem se s takovým neobvyklým případem nesetkala,“ uvedla Ivana Červenková, generální konzulka v Mnichově.
Na diplomatku se obrátili před několika lety němečtí badatelé. „V letech 2015 až 2023 jsme systematicky zkoumali provenienci dokumentů v naší instituci. Šlo o 1,2 kilometru archiválií,“ sdělil Andreas Neuburger, ředitel Zemského archivu Bádenska-Württemberska.
Archiv může pomoct i s rekonstrukcí staré lokomotivy, tvrdí ředitel instituce![]() |
Zde se dostali na stopu zmíněných tří písemností, které zástupci okupační správy nechali vyjmout z pražského archivu. Složka dvanácti dokumentů putovala do Mnichova. Ani tady nezůstala vcelku, ale čekalo ji další stěhování do bavorského a bádenského zemského archivu a do depozitu Knížecí a hraběcí nadace Fuggerů.
Vyrovnávání ztrát
„Mohli jsme vyrovnat alespoň menší ztráty,“ řekl Bernhard Grau, generální ředitel Generálního ředitelství státních archivů Bavorska. V Německu se sice podařilo dohledat zmíněné tři dokumenty, ale válečné ztráty byly vážnější. V letech 1942-43 zmizelo z pražského archivu až sto listin.
Spisovna, jež uchovávala doklady o těchto ztrátách, při německém ostřelování Staroměstské radnice, vzala v květnu 1945 zasvé. „Pro náš archiv jde o mimořádně důležité gesto,“ řekl Jiří Pospíšil (TOP 09), náměstek primátora pro kulturu.
Pražský archiv bude o dokumenty dál pečovat. „Jde zdánlivě o nevýznamné listiny, ale nenahraditelné pro pochopení historie,“ zdůraznil primátor Bohuslav Svoboda (ODS). Jedna z listin, jež pochází se srpna 1619, se dotýká velké politiky – frankfurtské volby Ferdinanda II. Štýrského císařem.
Za sto let archiv získal písemnosti, jež by v řadě sahaly od Karoliny po Svinov![]() |
Další je dopis z března 1632, který poslal Maxmilián I. Bavorský Hansi Fuggerovi. „Týká se třeba požadavků a výzbroje vojáků, které má Fugger postavit,“ sdělil Stefan Birkle, archivář Knížecí a hraběcí nadace Fuggerů. A třetí je „salva guarda“, ochranný glejt proti rabování.
Ten na podzim 1633 vystavil polní maršálek Johann hrabě z Aldringenu ve prospěch konventu ve Villingenu v Černém Lese.
Narabované a nalezené
Podobný šťastný návrat cenností a archiválií zpět do Prahy bývá unikátní. Z USA před několika lety přicestoval renesanční štít, nacisty ukradený za války z kolekce zámku Konopiště.
Z Larischovy vily bude do tří let muzeum, uctí památku obětí války i odboj![]() |
„Řekla bych, že štít měl takové štěstí v neštěstí. Sice byl za války, stejně jako tisíce dalších artefaktů, ukraden, ale šťastnou náhodou se dostal do významné umělecké instituce plné odborníků, díky jejichž péči je štít i nyní ve výborném stavu,“ uvedla Naďa Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu.
Vyjednávání o navrácení štítu probíhala od roku 2018. O tři roky později se dohodu podařilo realizovat. Malovaný kruhový artefakt ze 16. století okupanti odvezli v roce 1944. Měl se stát exponátem muzea Adolfa Hitlera v Linci. Po různých peripetiích byl od roku 1977 v Muzeu umění ve Philadelphii.
Nejen válka a německá okupace vyplenila zámky, kostely, archivy či depozitáře. Tisíce uměleckých děl zmizelo v 90. letech minulého století během vzedmuté vlny kriminality. Specialisté z pražského policejního prezidia a dalších institucí dokázali některé z nich vyhledat a dostat zpět do ČR.
Vědci luští staletí starou detektivku, hledají knihy uloupené Švédy![]() |
Zachránili například sochu sv. Jana Nepomuckého, která zmizela v roce 1996 z kostela v Kovářově u Písku. Objevila se o 17 let později na webu aukčního portálu Weser v Brémách. Kriminalisté pomohli vypátrat i drobnou polychromovanou plastiku sv. Anny Samotřetí, kterou někdo ukradl v roce 1999 z kostela sv. Jakuba Většího ve Velké Losenici.
Brána všech běd
Rabování cenností zažila Praha v průběhu třicetileté války, která zde začala i končila. Na počátku tzv. Brány běd, neboli období po bitvě na Bílé hoře v listopadu 1620, v metropoli plenila vojska vítězů kurfiřta Maxmiliána I. Bavorského a Karla Bonaventury hraběte Buquoy.
„Kronikáři uvádějí, že Maxmilián Bavorský si z Prahy odvezl 1 500, podle jiných 2 tisíce vozů kořisti,“ shrnul historik Josef Polišenský. Na samém konci této války roku 1648 levobřežní Prahu důkladně vyplenili Švédi.
Záhada insignií Univerzity Karlovy
|