Divadlo nebo pěší zóna na dluh, z měst v kraji si nejvíc půjčilo Kladno

  16:00
Nezodpovědný život na dluh s přídomkem „po nás potopa“, nebo pragmatická investice do rozvoje? Města ve Středočeském kraji čerpají poměrně vysoké úvěry, které pak splácejí řadu let. V regionu jsou nicméně i radnice, jež žádné finanční závazky netíží. Větší města si díky příjmům z rozpočtového určení daní zpravidla mohou dovolit vzít i vyšší úvěry.

Zimní stadion v Kladně | foto: Město Kladno

Mezi ně patří i Kladno, které má jednoznačně nejvyšší dluh ze všech středočeských měst.

„V současnosti činí 1,2 miliardy korun. Jde tedy o necelých padesát procent z ročního rozpočtu magistrátu, který dosahuje částky 2,5 miliardy korun. V loňském roce jsme na splátky úvěrů vydali kvůli hyperinflaci 72 milionů korun, letos 62 milionů a v příštím roce by to mělo být zhruba 42 milionů korun, což představuje pouze něco přes 1,5 procenta z celkového rozpočtu našeho města,“ vypočítal kladenský mluvčí Vít Heral.

Pozor na dluhovou brzdu

Stejně jako většina dalších měst využívá Kladno půjčky zejména na nákladné investice. „Od roku 2016, kdy jsme úvěry konsolidovali, jsme jimi spolufinancovali celou řadu projektů. Z těch nejvýznamnějších rekonstrukci divadla, revitalizaci pěší zóny nebo půlmiliardovou opravu zimního stadionu,“ popsal mluvčí Heral.

Úvěry některých středočeských měst

3670 korun dluží v přepočtu každý obyvatel Mladé Boleslavi.

1,1 miliardy korun činí výše úvěrů kladenského magistrátu

3 miliony korun zaplatí letos město Slaný na úrocích úvěrů.

Ačkoliv finanční závazky Kladna zatím nedosahují limitu dluhové brzdy podle zákona o rozpočtové odpovědnosti, který stanoví, že zadlužení územně samosprávného celku nesmí překročit šedesát procent jeho průměrných příjmů za poslední čtyři roky, někteří zastupitelé Kladna hospodaření vedení magistrátu kritizují.

„Město neuváženě utrácí. Vždyť jen mezi lety 2021 a 2024 zaplatilo pouze na úrocích 214 milionů korun. Dluh by nám tolik nevadil, pokud by město finance skutečně investovalo a ty se mu vracely například v podobě úspor. Navíc nyní prodává desítky svých bytů, což vnímáme jako zoufalý krok, kterým vedení lepí chybějící příjmy,“ zdůraznila opoziční zastupitelka Kladna Anna Gamanová (STAN).

Ústí nad Labem si půjčí sto milionů korun. Opozici vadí, že neví na co

Mladá Boleslav čerpá v současnosti úvěry ve výši 169 milionů korun, které má u České spořitelny a Komerční banky. „Jejich loňská splátka činila 83,9 milionu korun. Všechny úvěry používáme na financování investičních akcí, konkrétním příkladem je třeba nákup pozemků na Dubcích, které využijeme na výstavbu nových městských bytů. Nejvýznamnější úvěr, který město čerpá od roku 2021, má pevnou úrokovou sazbu ve výši 1,75 procenta a splatnost patnáct let,“ sdělila mluvčí mladoboleslavského magistrátu Šárka Charousková.

Příjmy a výdaje jeho rozpočtu na letošní rok, který je schodkový, přesahují dvě miliardy korun.

Díky půjčkám chladí i spoří

Beroun má otevřený úvěr ve výši 350 milionů korun, z něhož zatím vyčerpal jen deset milionů. „Nevyužijeme ho na jeden konkrétní projekt, ale dle potřeby na financování probíhajících investic,“ vysvětlila Jitka Soukupová z berounské radnice.

Podobnou strategii zvolili mimo jiné ve Slaném, kde si město vzalo v minulosti dva úvěry. „Ten první ve výši 7,8 milionu korun je od Státního fondu životního prostředí a slouží nám na rekonstrukci chlazení zimního stadionu. Splacený by měl být do roku 2032. Druhý máme u Komerční banky na modernizaci akvaparku a plovárny. Jeho investiční rámec je až do výše 250 milionů korun, nicméně zatím jsme z něj vyčerpali 110 milionů. Letošní úrok bude činit necelé tři miliony korun,“ osvětlila mluvčí slánské radnice Lucie Krčková.

Brno si půjčí od bank devět miliard, může se dostat až k dluhové brzdě

Ta letos počítá s příjmy ve výši 587 milionů korun a výdaji v hodnotě 780 milionů korun. Deficit pokryjí přebytky hospodaření z minulých let a právě i zmíněné dlouhodobé úvěry. Mnichovo Hradiště si v minulosti vzalo úvěr 26 milionů korun, ze kterého zbývá nyní radnici doplatit asi devět milionů korun.

„Financovali jsme díky němu obnovu kotelen, otopných soustav a osvětlení v městských budovách, jednalo se tedy o investice do zaručených úspor,“ uvedl místostarosta Jan Mareš (Žijeme pro Hradiště). Některá města v kraji splácení dluhu netrápí. Žádné úvěry nemají například radnice v Čáslavi, Příbrami či Benešově.

Autor: