Ruku v ruce s tím se zdravotníci setkávají s přibývajícím agresivním chováním některých pacientů, kteří se nechtějí smířit s tím, že akutní případy dostávají přednost.
Žádají třeba sundání prstýnku
Lékaři, kteří slouží na urgentním příjmu Klaudiánovy nemocnice, nemají na starosti jen toto pracoviště. Běžně odcházejí na operační sály, provádějí vizity, vyplňují dokumentaci, zajišťují kontroly na odděleních, účastní se konzilií a podobně.
„Jen v první třetině letošního roku jsme v obou částech urgentního příjmu, tedy chirurgické i interní, a na pohotovostech ošetřili více než 20 tisíc pacientů, tedy meziročně o dva tisíce více. Naprostá většina z nich přitom přišla nebo přijela po vlastní ose,“ konstatovala mluvčí mladoboleslavské nemocnice Jana Petrová s tím, že jejichž potíže by mohl často vyřešit jejich praktický lékař.
Urgentní příjmy v nemocnicích jsou prioritou, nový pavilon staví v Olomouci |
„Lidé k nám chodí se zarůstajícími nehty, kvůli sundání prstýnku z nateklého prstu, kvůli přisátému klíštěti, ale i kvůli déle než dva týdny trvající vyrážce,“ popsala některé konkrétní případy vrchní sestra „urgentu“ Zuzana Knězová.
Podle zdravotníků to má více příčin. Jednou z nich je změna chování pacientů během pandemie covidu, kdy si zvykli řešit problémy právě prostřednictvím urgentních příjmů a záchranné služby. „Někteří třeba nechtějí čerpat dovolenou na návštěvu praktika, a tak raději přijdou večer na urgent.
Někdy slýcháme i věty jako: Šel jsem okolo a bylo tu málo lidí, tak jsem si počkal,“ dodala vrchní sestra s tím, že každý, kdo zbytečně zatěžuje systém příjmu, ohrožuje všechny, kteří pomoc skutečně potřebují.
Lidé s banalitami přetěžují urgent, nemocnice to glosuje komiksovou kampaní |
Padla nová hranice
Rekordní počet vyšetřených pacientů hlásí i urgentní příjem Oblastní nemocnice v Kladně. V loňském roce tu poprvé překonali hranici 80 tisíc. Centrální a urgentní příjem fungují nonstop a slouží jako brána pro pacienty, kteří přijdou sami, ale i pro ty, které přiveze záchranka.
„U vstupu do nemocnice je recepce, kde probíhá základní třídění lidí podle jejich příznaků a závažnosti stavu,“ řekl MF DNES mluvčí kladenské nemocnice Zbyněk Boublík. A také tam zdůrazňují, že urgentní příjem nemá nahrazovat ordinace lékařů nebo ambulance. Bolest v krku, teplotu, kašel nebo bolesti břicha trvající týden by měl podle mluvčího zdravotnického zařízení řešit praktický lékař.
„Na pohotovosti se platí regulační poplatek 90 korun. Ale neznamená žádné přednostní ošetření. ‚Urgent‘ není expresní pokladna. Je to místo, kde se zachraňují životy. A čím více lidí ho využívá správně, tím lépe může fungovat pro všechny,“ poznamenal mluvčí.
Kavárna zanikne, péče se zlepší. Začala stavba urgentního příjmu nemocnice |
Kolínská nemocnice svůj urgentní příjem v současnosti teprve plánuje, má na něj zpracovaný projekt. Předpokládané náklady včetně vybavení jsou 1,15 miliardy korun, částečně je má pokrýt dotace. „Kolín je poslední z krajských nemocnic, která nedisponuje klasickým samostatným urgentním příjmem, přičemž jde co do počtu lůžek a přirozené spádovosti o největší zdravotnické zařízení ve středních Čechách,“ uvedl krajský radní pro zdravotnictví Pavel Pavlík (ODS).
Akutní vyšetření nyní v Kolíně zajišťují pohotovostní služby pro dospělé, dětské a stomatologické pacienty a k tomu pohotovostní služby na jednotlivých odděleních.
„Jen asi 30 procent pacientů přichází na pohotovosti oprávněně, zbývající nepotřebují akutní ošetření. Takže evidujeme i lidi s chronickými bolestmi, několik dní neřešenou rýmou, kašlem či alergiemi nebo ty, kteří přijdou jen pro recept. Často nemají povědomí o tom, co je skutečně akutní stav. Poplatek 90 korun ztratil inflací regulační charakter, chybí dostupnost praktického lékaře odpoledne a večer po pracovní době,“ popsala problém a jeho důvody mluvčí nemocnice Iveta Vávrová.
Stejná ordinace, pokaždé jiný doktor. Nic s tím nezmůžeme, tvrdí lékařská komora |
„Čekačka“ je i několik hodin
V Nemocnici Rudolfa a Stefanie v Benešově je nový „urgent“ v provozu půldruhého roku. Také tam registrují zneužívání poskytované péče. „Pokud je v čekárně hodně banálnějších případů, může se pacientům stát, že tu stráví šest i více hodin,“ prohlásila vrchní sestra urgentního příjmu Ivana Jančíková.
Podle primáře benešovské záchranky Michala Bláhy odhadem až patnáct procent pacientů, které přivezou, není v ohrožení života a stačila by jim návštěva praktika či ambulance.