Ksenija Konovalovová, Olena Žurakivská a Ksenija Ryntovtová jsou tři ženy, které loni po vpádu Rusů na Ukrajinu začaly rozjíždět své podnikání v Česku. Konovalovová je majitelkou marketingové agentury zajišťující svým zákazníkům komunikaci na sociálních sítích.
Žurakivská vede kavárnu v Holešovicích a Ryntovtová by ráda rozjela byznys s designovým nábytkem. V Česku takto podle analýzy CRIF zahájilo v roce 2022 živnost více než osm tisíc Ukrajinců, z toho skoro polovina v hlavním městě. Tisíce dalších k tomu ale zatím nenašly odvahu.
Mentoringový program DoToho!Program DoToho! vznikl před dvěma lety v byznys hubu Opero, za kterým stojí bývalý manažer poradenských firem a investor Pavel Přikryl spolu s podnikateli Pavlem Bouškou a Lubošem Černým. S důrazem na individuální přístup spojuje zkušené mentory s malými a středními firmami, které potřebují nasměrovat, posunout nebo rozvinout svůj byznys. Za dva roky se ho zúčastnilo už více než 400 podnikatelů. Program nabízí podnikatelům i konzultace s experty z různých oborů, praktické workshopy, rozsáhlou online knihovnu know-how a networkingová setkání pro získání nových obchodních kontaktů. Cílem je podle organizátorů společně pomoci českým mikro a malým podnikům najít správná technologická řešení, která jim usnadní jejich byznys a posunou ho na vyšší úroveň. Iniciativa se také zaměřuje na drobné podnikatele ukrajinského původu a velkou pozornost věnuje ženám ve vedení vlastních firem. |
K restartu jejich byznysu, otevření pobočky v Česku a propojení s českými podnikateli pomáhá nový projekt nazvaný DoToho! UA.
„Podpory pro ukrajinské uprchlíky, kteří chtějí podnikat tady v Česku, je pořád málo. Při zakládání jejich firem chybí metodické vedení i psychická a odborná pomoc, zkrátka pomocná ruka v začátcích,“ říká projektová manažerka pro Ukrajinu Daria Kulachek, která program dříve absolvovala s rodinnou pekárnou Defidu.
Právě mentoři s mnohaletými zkušenostmi s vedením firmy, kteří budou v rámci projektu fungovat jako „buddies“, mohou k rozjezdu podnikání Ukrajinců významně přispět. Seznámí je s podmínkami v daném oboru v ČR, pomohou vyhledat příležitosti a zároveň odvrátit případné neúspěchy. Do programu se podle manažerky zatím přihlásilo 118 živnostníků.
„Ukrajinští zájemci pocházejí primárně ze zpracovatelského průmyslu, zejména výroby a prodeje potravin, oděvů, nábytku, elektronických zařízení a nástrojů. Následují služby a gastro neboli pohostinský obor. Zastoupena je ale rovněž administrativa, vzdělávání a komunikační činnosti. Jde o činnosti spojené s tancem, zpěvem, jógou a public speaking. Na dalším místě je také oblast nemovitostí,“ vyjmenovává Kulachek.
Uprchlíci nemají luxus polštáře
Konovalovová již má ve své marketingové agentuře lokální klienty, jde prý o Čechy i Ukrajince. K největším překážkám jejího podnikání patří zejména právní otázky a daně.
„Naši lidé jim nerozumí a obávají se legislativy, potřebují odbornou konzultaci,“ sděluje podnikatelka a dodává, že jí chybí také networking (vytváření obchodních vztahů a navazování kontaktů, pozn. red.), který chce díky programu získat.
Neví, jak oslovit české klienty a jak si nastavit marketing a prezentaci svého podnikání na českém trhu. Zároveň chce předejít chybám, jelikož nemá „svůj polštář“ na chyby, jakým je podpora rodiny, známých nebo finanční prostředky v případě neúspěchu.
Nejvíce ukrajinských živnostníků začalo podle CRIF podnikat v odvětví stavebnictví, s podílem 29 procent na celkovém počtu nových živnostníků v tomto odvětví. Nejvýraznější podíl měli v odvětví vody, elektřiny, plynu a tepla, kde ale podnikat začalo pouze 237 živnostníků, z toho 81 ukrajinských.
„V některých oborech je větší prostor pro další konkurenci než v jiných. Navíc trhy procházejí různými vývojovými fázemi. Toho zcela jistě využili ti šikovnější z uprchlíků, kteří se rozhodli spoléhat sami na sebe, a nikoliv na dávky státu,“ míní místopředsedkyně Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) Pavla Břečková.
Zruční přistěhovalci jsou třeba
Dalším důvodem je podle ní i struktura uprchlíků – jsou to v drtivé většině samotné ženy s dětmi, což je samo o sobě na neznámém pracovním trhu, a navíc s jazykovou bariérou obrovský handicap v nalezení klasického zaměstnání, tedy závislého pracovního poměru.
„Proto nalézají spíše podkvalifikovaná pracovní místa, čímž tratí ony, ale i naše ekonomika. Pro některé je východiskem právě založení živnosti, zvlášť pokud se jedná o službu, která je přenositelná do cizího teritoria,“ konstatuje Břečková.
Podle místopředsedkyně AMSP ČR jde zejména o řemeslné či službové živnosti, což jsou právě ty profese, které jsou snáze přenositelné do cizího prostředí.
„Vyžadují zručnost, šikovnost či znalost něčeho, o co může být zájem. V těchto oblastech, zejména pak třeba opravárenství, je skutečně stále značný prostor, protože i díky neutěšenému stavu naší školské politiky, si sami vlastní řemesla v zásadě systematicky likvidujeme. V budoucnu budeme potřebovat právě takové zručné přistěhovalce, protože ekonomika se bez nich skutečně neobejde,“ tvrdí Břečková. Další zajímavou oblastí, ve které ukrajinští uprchlíci zaplnili díru na trhu, jsou například služby spojené s tancem, zpěvem, jógou a public speaking.
Naši lidé nerozumějí a obávají se legislativy, potřebují odbornou konzultaci.
Daria KulachekDoToho! UA
Za to může podle místopředsedkyně AMSP ČR kupní síla Pražanů. „To jsou oblasti, na které jsou lidé zatím skutečně ochotni vynakládat své prostředky, a to zejména právě v regionech, které jsou vysokopříjmové. Šance na úspěch tedy opravdu existují a zacílení není mimo,“ doplňuje Břečková.
Ukrajinští živnostníci mají podle ekonoma Lukáše Kovandy kromě doplnění pracovního trhu přidanou hodnotu pro další příchozí Ukrajince, kterým mohou vytvořit přijatelnější výchozí pozici tím, že jim pomohou překládat z češtiny. Stejně jako Daria Kulachek.
„Pokud už se třeba seznámili s prostředím pražského realitního trhu, mohou například nově příchozím Ukrajincům za úplatu poskytovat konzultace, případně bydlení v hlavním městě přímo zprostředkovávat,“ uzavírá Kovanda.