Deset let s Blankou. Tunelovým komplexem už projely stovky milionů aut

Je úterý 19. srpna a na pražských silnicích auta stojí, místo aby po nich jezdila. Odpolední špička je dnes mimořádně nepříjemná. Proč? Protože v tunelovém komplexu Blanka došlo k hromadné dopravní nehodě čtyř aut, dodávky a motocyklu. Policisté část tubusu zhruba na hodinu uzavřeli.

Dopravu v metropoli si lze už jen těžko představit bez tunelového komplexu Blanka. Dejvickým tunelem, který je v rámci komplexu nejkratší, projelo od otevření už 271 milionů aut. Intenzita dopravy zde setrvale roste. Od zahájení provozu v roce 2015 tudy jezdí o 40 procent více aut.

Tunel Blanka je částečně uzavřen po hromadné srážce. Dva lidé jsou zranění

Jakkoliv je nyní tato část Městského okruhu řidiči oblíbená, byla od začátku tisíciletí noční můrou každého vedení metropole. O stavbě severozápadní části okruhu se uvažovalo už od konce 70. let minulého století. Až v roce 1996 byla zvolena varianta s označením Blanka a mohlo se začít projektovat. Kvůli všemožným odvoláním začala samotná stavba až v roce 2007.

Projekt měl vyjít na 26,7 miliardy korun včetně technologií a řidiči měli začít tunel využívat v první polovině roku 2011.

Rok od začátku stavby ale došlo ke dvěma propadům půdy ve Stromovce. „Nemůže dojít k žádnému prodloužení termínu. To, co zůstává stejné a neměnné, je vysoutěžená cena stavby,“ uklidňoval tehdy Pražany primátor Pavel Bém (ODS).

Osm let místo čtyř

Ke stříhání pásky se ale jeho následovník, a také současný primátor Bohuslav Svoboda (ODS), nedostal. Tomáš Hudeček (dříve TOP 09), který se stal primátorem po Svobodově odvolání, musel navíc řešit další komplikace, především spory s Metrostavem, který komplex stavěl. Kvůli tomu byla na několik měsíců stavba přerušená.

Předat Blanku Pražanům mohla až primátorka Adriana Krnáčová (dříve ANO) v září 2015. Bylo to po osmi letech stavby místo čtyř a za skoro 42 miliard korun místo necelých 27.

Proč ještě není Blanka otevřená? Nás se neptejte, říká Krnáčová

Kolaudační razítko ale projekt získal až v říjnu 2019 poté, co soud umožnil vypustit podmínku stanovenou ve stavebním povolení, která by kolaudaci Blanky umožňovala až po dostavbě severní části Pražského okruhu.

Bez kolaudace

Nicméně ani to neznamenalo konec komplikací. Dodnes není zkolaudovaný úsek Pelc-Tyrolka–Špejchar, tedy poslední severní část komplexu. Soud souhlas městu odebral již třikrát, a to na popud spolku Holešovičky pro lidi, který dlouhodobě upozorňuje na nesnesitelnou dopravní zátěž v lokalitě. Tento víkend spolek představil mural, který situaci prostřednictvím vyobrazení kouřících aut a plynové masky popisuje.

Za dekádu, kdy tento úsek Blanky funguje v režimu předčasného užívání, se městu takřka podařilo přesvědčit soudy, že řada podmínek pro kolaudaci byla splněna. Jako například výměna oken v ulici V Holešovičkách. Jiné podmínky, jako hlukové a emisní limity platné pro okolí vjezdu do Blanky, se podle města na tuto ulici nevztahují.

„Městský soud v Praze zrušil původní kolaudační rozhodnutí ryze z formálního důvodu, jelikož neměl ve spise doklady, které byly v jiném spise,“ vysvětluje mluvčí magistrátu Vít Hofman s tím, že úřad v právě probíhajícím řízení očekává opětovné vydání povolení.

Deset let od otevření je Blanka stále bez kolaudace. Soudu chyběl jeden dokument

Stížnosti obyvatel Holešoviček ukazují, že dopravní infrastruktura musí být provázaná, jinak se problémy místo řešení jen přesouvají jinam. Podmínku dokončení Pražského okruhu lze sice označit za nerealistickou, rozhodně však ne za nesmyslnou. Nedokončené oba okruhy a chybějící radiály, které by je propojily, totiž výrazně zhoršují dopravu v okolí tunelu Blanka.

Právě V Holešovičkách se provoz zvýšil ze 68 tisíc aut denně v roce 2014 na loňských 91 tisíc.

Městský okruh v ohrožení

Své o tom vědí také obyvatelé Prahy 5 a 6, zejména ti, kteří žijí v přetížené Patočkově, kde stále chybí Břevnovská radiála, nebo v Poncarově či Radlické, kde se město už roky neúspěšně pokouší rozjet výstavbu Radlické radiály.

Ulice Prahy 6 jsou přetížené i po zákazu kamionů, ty nařízení často nedodržují

Dopravní úleva je ale zatím v nedohlednu. Pražský okruh by sice měl být dokončený na začátku příští dekády, ale to může ještě zkomplikovat odpor místních spolků a městských částí, kvůli kterým se opozdila i výstavba úseku 511 Pražského okruhu mezi Běchovicemi a dálnicí D1. Projekt Radlické radiály se ze stejných důvodů vrátil de facto na začátek.

V případě dostavby Městského okruhu sice budou dnes radní schvalovat přidělení tendru na vypracování dokumentace pro povolení, ale vinou krátkozraké změny zákona a přílišného otálení vedení metropole reálně hrozí, že se vše bude muset dělat od začátku a realizace se posune do let 2040–2050.