V Kladně si své „ano“ řeklo v červenci 34 párů, což představuje v průměru přes jednu svatbu denně.
„Je to o sedm více než loni. Za prvních sedm měsíců letošního roku jsme u nás uzavřeli 118 manželství, což je téměř stejné jako za stejné období loni a o 13 více než v roce 2021, který byl zasažený pandemií,“ řekla Jaroslava Vrňáková, vedoucí matriky na kladenském magistrátu.
Věrnost si v největším středočeském městě slíbilo od ledna do července 27 párů, z nichž byl alespoň jeden cizinec.
Zájem o svatby vylétl, ceny také. Situaci komplikují i blížící se volby |
„To představuje značný nárůst, protože se jedná o přibližně stejný počet jako za celý rok 2022. Hned ve třinácti z těchto svateb, tedy téměř v polovině případů, byla nevěsta nebo ženich ukrajinské národnosti. To potvrzuje trend z loňska, kdy začal příliv válečných uprchlíků,“ podotkla Vrňáková.
Zajímavý je i pohled na registrovaná partnerství, jež mohou homosexuální dvojice uzavírat v kraji právě jen v Kladně. Zatímco v roce 2021 jich bylo pouze 31 a loni 33, jen za letošních sedm měsíců vstoupilo do úředně uzavřeného svazku už 27 párů. Je tedy jisté, že rok 2023 bude v tomto ohledu rekordní.
39 ze 130 letošních svateb v Brandýse mělo snoubence z ciziny 34 párů si řeklo své „ano“ v Kladně během července 27 párů uzavřelo letos v kraji registrované partnerství |
Někdy přijdou i Thajci
Na Městském úřadě v Kolíně uzavřelo manželství za prvních sedm měsíců roku 79 párů. „V porovnání s loňskem jde o mírný pokles, naopak výrazně přibylo sňatků, kde byl alespoň jeden snoubenec cizinec. Těch u nás proběhlo od ledna do července už deset, přičemž za stejné období 2022 jsme sezdali jen šest párů,“ sdělila MF DNES Jana Nuhlíčková z kolínské matriky.
Z cizích státních příslušníků vstupují v polabském městě do manželství nejčastěji Ukrajinci, za kterými následují s odstupem Rumuni.
„Výjimečně náš úřad oslovují i páry z Vietnamu, Maďarska, Moldavska, Ruska nebo Thajska,“ uvedla dále Nuhlíčková.
V Brandýse nad Labem si letos nasadilo snubní prsteny 130 párů, přičemž v 39 z nich, tedy ve více než čtvrtině případů, pocházela nevěsta či ženich ze zahraničí. „To je o šest více než loni a čtyřnásobek roku 2021. Skoro polovinu svateb s účastí cizince představovaly letos ty ukrajinské, kterých bylo 22, což je o 12 více než za stejné období loni,“ uvedla Hana Tuháčková z Odboru vnitřní správy brandýské radnice.
Pouta, která osvobozují
Kromě ukrajinských občanů, zejména žen, jsou v kraji stále častějšími novomanželi Rusové. Důvodem jsou důsledky válečných sankcí na jejich rodnou zem.
„Režim se v Rusku zpřísnil, více lidem hrozí represe. A jedním z řešení je právě uzavření sňatku a získání přechodného pobytu v ČR, protože je to jednodušší než žádat z pozice partnera či partnerky,“ vysvětlila ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová.
Cesta do svazku, díky kterému budou „svobodnější“, je však pro spoustu Rusů kvůli nekompromisnímu přístupu jejich velvyslanectví velice obtížná.
Vadí mi termín „manželství“, nikoliv narovnání práv gayů, řekl Joch v Rozstřelu |
To potvrzují i David a jeho ruská manželka Marina, kteří si sliby vyměnili nedávno na obřadu v Dolních Břežanech. Nastávající nevěsta si nejprve musela zařídit doklad o právní způsobilosti k uzavření manželství přes ruskou ambasádu.
„Snad čtyři měsíce jsme čekali na termín, aby o něj mohla jen požádat. Kromě toho jsme museli zařídit překlad jejího rodného listu do češtiny. Pak měla Marina problém dostat nový pas, který si musela vyměnit kvůli změně příjmení. Ambasáda však opět neměla volné termíny,“ popsal martyrium s dobrým koncem „ženáč“ David.
13. června 2023 |