Váza s vyrytým obrazem kláštera svaté Anežky České byla jedním z darů, které poutníci z Čech při příležitosti svatořečení v roce 1989 předali papeži Janu Pavlu II.
Tento konvent byl postaven v první polovině 13. století u hradeb nově konstituovaného Starého Města a představoval součást jeho opevnění na jeho východní straně. Středem oblasti se stal kostel svatého Františka, později ještě přibyla kaple Panny Marie. Šlo o výjimečnou stavbu v novém, raně gotickém slohu.
„Anežka Přemyslovna měla tehdy určitá privilegia. Víme, že v klášterním areálu se nalézá místnost, která tam obvykle nebývá. Říká se jí nyní Anežčina oratoř s patrem, do kterého se vstupovalo po vloženém schodišti. Dole měla Anežka modlitebnu, v patře jí sloužila ložnice a pracovna,“ vysvětlil historik Petr Kubín z Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy. Archeologové také zjistili, že prostory disponovaly vytápěním.
Čerstvě svatořečená Anežka přinesla do Československa svobodu |
Nyní konvent slouží Národní galerii Praha (NGP). Nabízí mimo jiné expozici Středověké umění v Čechách a střední Evropa. Nevšední interaktivní prohlídku deskových maleb nabízí také interaktivní aplikace. Na sobotu 13. prosince jsou naplánované komentované prohlídky na téma Vánoční motivy ve středověkém umění či dětská dílna A NEŽ KAdidlo zavoní.
Tajemství hrobu
Anežka zesnula 2. března 1282 v období braniborské okupace v klášteře, o jehož zrod se zasloužila. Po roce 1300 v pražském souměstí došlo k opakovaným záplavám a její hrob se během nich ocitl opakovaně pod vodou. Anežčiny ostatky proto na počátku 14. století vyzdvihli, omyli vínem a vodou a vložili do nové dřevěné truhly umístěné nad zemí. Víno, které sloužilo k omytí kostí, se podle svatoanežské legendy používalo jako lék.
Za husitských válek klášter nahradila mincovna. Někdy v této době se Anežčiny ostatky ztratily, poté o nich nejsou zprávy.
Akce se sv. AnežkouVánoční motivy ve středověkém umění: Komentovanou exkurzi lze navštívit v klášteře sv. Anežky České 13. prosince odpoledne. Představí klíčové scény z křesťanských Vánoc, jako je Narození Páně, Klanění pastýřů či Klanění tří králů. Proč slavíme Vánoce?: Další z komentovaných prohlídek se koná 20. prosince. Připomene biblický příběh od Zvěstování až po adoraci Ježíše Krista na plátnech mistrů. |
První známé snahy o nalezení jejího hrobu se datují do roku 1643. Pátraní probíhalo před několika lety například v kostele sv. Haštala, kousek od areálu svatoanežského kláštera. Legendy vyprávějí, že obě místa dokonce kdysi spojovala podzemní chodba.
Archeologové v chrámu umístili několik sond. Když odstranili několik dlaždic, narazili na cihlový vršek klenby, evidentně vrchní část hrobky.
„Bohužel, ani tady se předpoklady geofyzikálního měření nepotvrdily. Ukázalo se, že místo malého dutého prostoru se jedná o prostornou hrobku hlubokou zhruba tři metry,“ shrnuje zpráva archeologů. Uvnitř nalezli několik rakví a tělesných pozůstatků, ale podle badatelů se všechny nálezy datují do období baroka.
Archeologové se nyní domnívají, že Anežčin hrob by se mohl nacházet v kapli Nanebevzetí Panny Marie. Ta byla v minulosti součástí Anežského kláštera. V průběhu staletí ale došlo k četným stavebním úpravám.
Tradice a konstruktivismus
Jeden z nejzajímavějších tuzemských chrámů s patrociniem svaté Anežky České lze nalézt v Záběhlicích na jihovýchodním okraji metropole. Byl vybudován v polovině 30. let 20. století.
Otcův kalkul i nadčasové poselství. Anežka před vdavkami utekla, říká teolog |
„Představuje vysoce kvalitní ukázku meziválečného období. Neobvyklým způsobem spojuje stylové prvky konstruktivismu a tradičních sakrálních staveb. Výsledkem je pozoruhodná dominantní a klasicky vyvážená sakrální stavba v ústřední poloze na vrcholu návrší, které ukončuje podlouhlou stoupající linii spořilovského náměstí,“ uvedl ke stavbě historik umění Emanuel Poche.
Na projektu se podílel Nikolaj Pavlovič Paškovskij, ruský emigrant, který ve 20. letech 20. století vystudoval v Praze architekturu.
