Karina je jednou ze stovek dobrovolníků z řad studentů medicíny, kteří bojují proti koronaviru. Medička, která dokončuje šestý ročník na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, pracuje na infolince hygienické stanice, kde denně odpovídá na stovky dotazů. Po uzavření škol se stejně jako další studenti i ona rozhodla využít nově získaný volný čas k pomoci ostatním.

Na infolince krajské hygienické stanice se první telefony rozezní už v sedm hodin ráno a nepřestávají zvonit až do pozdního večera, Karina je tak zavalena dotazy lidí, kteří byli nějak postiženi nákazou. „Telefony opravdu zvoní od rána do večera, máme stovky e-mailů denně,“ říká studentka medicíny.

Lidé se na infolinku obracejí s nadějí, že naleznou pomoc při krizové situaci, do které se kvůli pandemii dostali. „Spektrum dotazů, které dostávám, je neuvěřitelně široké,“ vysvětluje medička. „Zhruba 65 až 70 procent volajících se ptá na otázky související se zdravotním stavem nebo možnou nákazou. Například co má člověk dělat, když byl v kontaktu s někým, kdo je nakažený nebo má klinické příznaky nemoci,“ pokračuje Karina.

„Ale často lidé volají i ohledně právních aspektů a pracovních vztahů, což bohužel úplně nespadá do pole působnosti hygienické stanice. V těchto složitých situacích by se měli obrátit spíš na právníka nebo zaměstnavatele,“ dodává.

Přestože otázky mnohdy nejsou z jejich oboru, zaměstnanci infolinky se na ně snaží odpovědět nebo alespoň poradit, na koho se obrátit. Jejich prioritou však zůstávají lidé, kteří mohou být nakaženi koronavirem a potřebují otestovat. Rozpoznat tyto lidi bývá těžké a okruhy testovaných se každým dnem mění.

„Ještě donedávna šlo o cestovatelskou anamnézu, tedy testovali se jenom lidé, kteří měli příznaky a byli v postižené oblasti,“ vysvětluje Karina. „V současném počtu nakažených tento postup ztrácí smysl. Už zhruba polovina případů patří do komunitní nákazy, kdy člověk chytil vir od někoho v Česku. Takže teď už se tím úplně řídit nebudeme. Vnitřní předpisy se denně mění, podle vývoje počtu nakažených a situace,“ doplňuje.

Sedm hodin na lince

Odpovídat na stovky dotazů denně je hektické a únavné. Na přestávky čas nezbývá. Například v pondělí Karina strávila na infolince 7 hodin, ale pracovní doba se různí podle potřeby. Operátoři telefonů se snaží stres zvládat.

„Volající jsou chápaví, ale mají strach a někdy bývají nepříjemní. Nicméně všichni dělají maximum pro to, aby zodpověděli co největší množství dotazů a aby je zodpověděli kvalitně. Já k některým dotazům vyhledávám informace i 15 až 20 minut, abych je byla schopná dostatečně zodpovědět,“ komentuje situaci dobrovolnice.

Ona sama se po dlouhém dni na lince ještě musí připravovat na státnice.

„Z toho, že se jdu po práci ještě učit, moc šťastná nejsem,“ říká Karina. „Jinak z toho mám moc dobrý pocit. Šla jsem na medicínu s tím, že bych lidem chtěla pomáhat. Na dlouhou dobu se ze mě ten pocit trošku vytratil. Na škole je přemíra teorie a studium je dost odosobněné. Tohle je taková fajn připomínka, proč vlastně studujeme. Že už jsme kousíček od praxe a můžeme někomu opravdu pomoci. Že všechno to úsilí, čas a snažení k něčemu opravdu je a má smysl,“ popisuje Karina.

Nejen na telefonu

Dobrovolníci z řad studentů nepomáhají jen na infolinkách. Medici z lékařských fakult v Česku nabízejí své služby v nemocnicích a zdravotnických zařízeních, kde chybí personál. Poté, co byla zrušena výuka na univerzitách, se začali sdružovat ve facebookové skupině, kterou založili studenti Tomáš Sychra a Metoděj Remza. „Když zavřeli školu, oslovilo nás množství našich spolužáků s tím, že by jakkoliv chtěli v této situaci pomáhat,“ říká Sychra z 3. lékařské fakulty.

„Založili jsme proto pro naši fakultu skupinu Dobrovolníci z řad studentů LF. Během dne se iniciativa rozmohla napříč Českem a byly zřízeny organizační buňky v celé zemi. Jenom pod naší fakultou je zaregistrováno kolem 550 studentů,“ líčí Sychra.

Medici jsou pak podle ročníku a zkušeností přiděleni do jednotlivých nemocnic, kde jsou proškoleni a proběhne u nich vstupní lékařská prohlídka. Část z nich jde rovnou do provozu a zbytek zůstává v záloze, odkud budou povoláni v případě krizové situace