„Počet hostů v ubytovacích zařízeních stoupl ve srovnání se stejným obdobím loňského roku o 46,1 procenta, počet přenocování pak byl rovněž vyšší, a to o 37 procent,“ říká na základě nejčerstvějších údajů Ondřej Junášek z Krajské správy Českého statistického úřadu (ČSÚ) pro Středočeský kraj.
I když má Středočeský kraj lyžařské areály, jako například Monínec na Sedlčansku, není typickou destinací pro zimní sporty. Přesto ale v návštěvnosti zabodovaly právě i v zimních měsících.
„Region v zimě láká na netradiční prohlídky hradů a zámků, odpočinek v zámeckých hotelech a lázních, zábavní parky pro celou rodinu a mnoho dalšího,“ konstatuje ředitel Středočeské centrály cestovního ruchu (SCCR) Jakub Kulhánek.
188 361 turistů přijelo v prvním čtvrtletí 2023 do Středočeského kraje. 78% ze všech návštěvníků kraje byli Češi. Průměrně 2 noci pobyl v regionu každý z hostů. |
V centrálním regionu je každopádně z čeho vybírat. Ať už jde o rekreaci spojenou například s výlety a sportem, či výpravy za krásou a poznáním dávné minulosti. Z hlediska historických památek pak kraj těží z těsného sousedství s hlavním městem, které obepíná ze všech stran. Většinou tak platí, že kdo vyrazí do metropole, nevynechá ani střední Čechy.
Kromě tradičních cílů, jako jsou hrad Karlštejn či Kutná Hora s jedinečným chrámem svaté Barbory, míří tuzemští i zahraniční návštěvníci třeba do barokního zámeckého areálu v Loučeni na Nymbursku.
Koupila zchátralý zámek Loučeň. Dnes láká na 12 labyrintů a bludišť |
Podle kastelána Vratislava Zákoutského si v prvních třech měsících letošního roku prohlédlo zámecké komnaty nejméně o deset procent návštěvníků více. Ubytování v dobově laděných pokojích a apartmánech využilo ještě více lidí. „Přibližně o dva tisíce. To je o pětinu více než loni v prvním čtvrtletí,“ srovnává hotelová manažerka Zámku Loučeň Ilona Fišerová. Většina z ubytovaných rovněž zamířila do zámeckého wellnessu.
Někde hosté stále chybí
Kraj se řečí čísel vrátil v návštěvnosti na úroveň před vypuknutím covidové pandemie. Neplatí to ale obecně, někde stále hosté chybí.
Návštěvnost vzrostla třeba také největším středočeským lázním Poděbrady, které letos slaví 115. výročí od svého založení. Loni se zde za celý rok ubytovalo a léčilo bezmála 24,5 tisíce klientů, což bylo o 40 procent více než předloni. Ale stále to bylo méně než v letech před pandemií.
V Česku se ubytovalo více turistů. Část zahraniční klientely stále chybí |
Minimálně k dorovnání předcovidových čísel může v jubilejním roce lázním dopomoci před rokem na jaře otevřený hotel pro 90 klientů s moderním balneo provozem, plaveckým bazénem, saunovým světem a wellness centrem.
Jen za první tři čtvrtě roku se v něm ubytovalo přes čtyři tisíce lidí, tedy bezmála šestina všech lázeňských hostů. Většina z nich si pobyt zaplatila z vlastního. Pouze necelé pětině z nich ho hradily zdravotní pojišťovny.
„Ale jedná se o 60 procent našich takzvaných lůžkodnů. Rozdíl je daný tím, že pacienti jezdí na tři nebo čtyři týdny. Komerční klientela naopak typicky na týden či víkend,“ vysvětluje místopředseda představenstva lázní Poděbrady Ondřej Odcházel.
Dvě noci a po víkendu adieu
Právě dvě a kousek noci byla průměrná doba, kterou strávil jeden host ve středních Čechách v letošním prvním čtvrtletí. Podle statistiků to byla nejnižší průměrná doba ubytovaného hosta za posledních 12 let mezi lednem a dubnem. Hůř už je na tom jenom Vysočina a Jihomoravský kraj. Naopak nejdéle se turisté zdržují na Karlovarsku, kde v průměru stráví téměř čtyři noci.
Cestovní ruch je na tom lépe než před pandemií, říká šéf středočeského turismu |
„Je to přirozené. Když si vezmu, že za tu dobu zdražilo ubytování, doprava i strava zhruba o třetinu až polovinu, tak není divu, že jsem zatím vyrazil jen na prodloužený víkend místo týdenní dovolené,“ dodává s poukazem na aktuální ekonomickou situaci, kterou lidé pociťují ve všech tuzemských regionech, hotelový recenzent David Levý.
Z hlediska národnostního složení pak mezi hosty v kraji převažují Češi. Je jich 78,1 procenta. Oproti loňskému začátku roku se jich ubytovalo o 40 tisíc víc. „Největší skupinu hostů ze zahraničí tvořili Němci, Slováci, Ukrajinci, Poláci a Rakušané. A po delší době i turisté z Číny,“ vyjmenovává Ondřej Junášek.