Kardiaci se v horku zdržovali doma, přesto k nim častěji vyjížděli záchranáři

  15:34,  aktualizováno  15:34
Horké letní dny jsou z opatrnosti zvyklí trávit ve svém obýváku. Ven jdou, jen když nutně musí. Kardiaci a pražští senioři, kteří mají také často potíže se srdcem či vysokým tlakem, mají za sebou náročný týden, kdy jejich denní tempo určovalo tropické počasí. Mnoho z nich také volalo pro radu i pomoc na tísňovou linku 155.

„Výkyvy počasí v podobě letních veder a bouřek představují pro lidský organismus výraznou zátěž, nejvíce pro kardiovaskulární systém. Zatímco zdraví lidé zvládají horké dny poměrně dobře, pro pacienty s vysokým krevním tlakem, srdečními chorobami či jinými cévními onemocněními může být horké počasí rizikové,“ předesílá přednosta Kardiologické kliniky 1. LF UK a Nemocnice Na Homolce Petr Neužil.

Nemocní by měli v letním počasí více odpočívat a méně se namáhat, a to i psychicky. „Organismus v horku pracuje naplno a srdce potřebuje klidnější režim,“ dodává lékař.

Kardiaci se podle něj nemusí slunci přímo vyhýbat, ale doporučuje to hlavně v nejrizikovějším čase mezi 11. a 17. hodinou.

Horko nesvědčí ani jaderným elektrárnám. Některé v západní Evropě omezují činnost

Častější volání o pomoc

Nemocní, kterým vysoké teploty zkomplikovaly zdravotní stav, se pro pomoc obraceli ve velkém počtu na tísňovou linku Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy.

„V uplynulých dvou týdnech jsme zaznamenali zvýšený počet volání ke stavům, které souvisely s vysokými teplotami,“ konstatuje jejich mluvčí Karel Kirs.

Ke zhoršení chronických kardiovaskulárních onemocnění nebo kolapsovým stavům vázaným přímo na teplé počasí vyjela sanitka denně zhruba 15krát. Koncem minulého týdne redakce iDNES.cz vyhledala v rozpálených pražských ulicích několik seniorů a zeptala se jich, jak snášejí velká vedra.

„Dodržuji zásadu pitného režimu, to je hlavní,“ odpověděl například osmašedesátiletý Jiří z Hlubočep. Na dotaz, jestli je nemocný se srdcem či vysokým tlakem, uvedl, že od obojího trochu. Venku byl na schůzce s kamarádem, nakonec se ale právě kvůli počasí rozhodli setkání odložit a po krátkém pozdravu se zase rozešli.

Požáry, bouřky i omezení na Eiffelově věži. Podívejte se, jak Evropu svírá vlna veder

Jen na nákup či se psem

Pro rychlý nákup si došla Hana z Horních Počernic, která letos oslaví devadesátiny. Přestože je dosud plně pohyblivá a ráda pracuje na zahrádce, s léky na srdce a vysokým tlakem se v parnu bojí chodit ven. Takové dny přečkává raději u televize.

Předpověď počasí

Úterý
Oblačno až zataženo, během rána a dopoledne od severozápadu občas déšť nebo přeháňky. Odpoledne ubývání srážek a částečně i oblačnosti. Nejnižší noční teploty 15 až 13 °C. Nejvyšší denní teploty 17 až 19 °C.

Středa
Polojasno až oblačno a zejména odpoledne možnost přeháněk. Nejnižší noční teploty 13 až 11 °C. Nejvyšší denní teploty 20 až 22 °C.

Čtvrtek
Převážně polojasno, při přechodně zvětšené oblačnosti výjimečně slabé přeháňky. Nejnižší noční teploty 14 až 12 °C. Nejvyšší denní teploty 23 až 25 °C.

Zdroj: ČHMÚ

Jednasedmdesátiletá Dagmar ze Smíchova vyšla z bytu jen venčit psa. Počasí, které v metropoli minulý týden vládlo, označila za nechutné. Domnívá se, že srdce má v pořádku, v horku jí ale otékají nohy. Na pitný režim podle svých slov ale zapomíná, naposledy pila kávu. Podle Neužila je však ideální pít co půl hodiny sklenici čisté vody.

„Při vyšších teplotách nebo pohybové aktivitě je nutné příjem zvýšit, ideálně na dvojnásobek. Pozor ale na opačný extrém, nadměrné množství tekutin může přetížit ledviny a srdce,“ varuje. Kardiolog vybízí také k obezřetnosti s klimatizací, která může i uškodit.

„Rozdíl mezi venkovní a vnitřní teplotou by neměl být velký. Ideální je nastavení na 22 až 24 stupňů Celsia,“ radí Neužil s tím, že rychlá změna teplot zvyšuje riziko kolapsů.

Pozor na účinky léků

Kdo má problémy s tlakem, měl by si ho v horku častěji kontrolovat. „To může pomoci lépe nastavit dávkování léků a včas odhalit potřebu změny léčby,“ podotýká lékař. Upozorňuje zároveň, že vysoké teploty mohou ovlivnit účinek některých léků.

Například prášky na snížení tlaku mohou v kombinaci s horkem vést ke kolapsovým stavům, léky snižující krevní srážlivost mohou omezit rozšíření cév v kůži a snížit schopnost těla ochlazovat se.

Horko nejen u nás. Evropu dál sužují vedra, ve Španělsku už mají první oběť

Kardiaci se nemusí bát cestování, a to ani do exotických krajů, musí se však na cestu řádně připravit.

„Především nezapomenout s sebou pravidelně užívané léky a mít je stále po ruce. A dodržovat pitný režim i v letadle. Let samotný může být totiž stresový, to se může projevit výkyvy tlaku či dehydratací,“ varuje Neužil.

Ani sport nemají zakázaný. Přiměřené sportovní aktivity jsou podle lékařů dokonce vítané – vhodná je turistika, kondiční běh, jízda na kole, ovšem ne v extrémním terénu, rekreační plavání či kondiční cvičení.

„Nemocný například po infarktu myokardu by ale měl znát svoji maximální tepovou frekvenci, třeba na základě prodělaného zátěžového testu. Jeho cílová tepová frekvence by neměla při sportovních aktivitách přesáhnout 70 až 75 procent maximální tepové frekvence,“ doplňuje přednosta.

Evropu sužuje vlna veder, ve Španělsku naměřili červnový rekord

Nabádá, aby nemocní typ svých sportovních aktivit konzultovali se svým lékařem.