Dvouletý experiment byl ve čtvrtek zahájen v Bělohorské ulici na dvou tramvajových úsecích. Oba měří 60 metrů a každý je osetý jiným typem rostlin.
U zastávek Drinopol budou vědci testovat varianty koberců pro stinná stanoviště, na tramvajové trati nedaleko zastávek U Kaštanu pak pro slunná.
Problémem běžných travních koberců je jejich malá odolnost vůči městským podmínkám, náklady na údržbu i zavlažování. V suchých letech trávníky mezi kolejemi vysychaly na troud.
„Průměrná roční spotřeba vody při aktivním zavlažování 16 kilometrů tratí je více než 29 milionů litrů vody s nákladem cca 1,5 milionu korun ročně. Pokud bychom chtěli mít celoročně krásně zelené travní pásy na všech úsecích, znamenalo by to čtyř- až pětinásobně vyšší roční spotřebu vody a náklady necelých šest milionů korun jen na zalévání,“ vysvětluje Jan Šurovský, technický ředitel DPP, proč je testování nových, odolnějších travních koberců důležité.
Cílem projektu je vyvinout nové osevní směsi vhodné do extrémních podmínek městského provozu, a to včetně doporučeného půdního profilu a potřebného ošetřování.
Během experimentu budou vědci sledovat, jak koberce reagují na městské okolí. S tím pomohou speciální čidla umístěná na několika místech tratě, která nonstop zaznamenávají stav koberců. Aby měli vědci porovnání, umístili čidla kromě experimentálních koberců také do pokrytí kolejiště v ulici Evropská.
Pomohla i národní banka semen
„Traviny a další druhy použité v experimentálních zelených kobercích pocházejí z odolných rostlin, které výzkumníci nasbírali za uplynulých 25 let na různých extrémních lokalitách v ČR a shromáždili je v rámci Národního programu konzervace genofondu rostlin. Ten slouží pro vědce jako rezervoár původních rostlin s unikátními dědičnými vlastnostmi,“ vysvětluje Vojtěch Holubec, národní koordinátor z Genové banky z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze.
Zelené koberce nejen že vytvářejí příjemnější prostředí, ale snižují tepelnou zátěž a prašnost, zachycují dešťovou vodu a ve srovnání s asfaltovým svrškem víc absorbují hluk z tramvajového provozu. Poskytují také útočiště hmyzu a drobným živočichům, obsahují až 26 různých rostlin, konkrétně 77 procent travin, 13 procent jetelovin a 10 procent bylin.
Projekt s cílem nalézt nejlepší kombinaci rostlin pro travní koberce v Praze probíhá již delší dobu. V rámci prvního pokusu výzkumníci oseli plochy v tramvajových smyčkách DPP Sídliště Řepy, Spořilov a u depa metra v Hostivaři, na kterých použili tři nové osevní směsi.