Ta výzkum průzkum vypracovala ve spolupráci s agenturou STEM. „Mezi úsporná opatření, která Pražané preferují, patří modernizace pouličního osvětlení, snížení teploty v budovách, instalace úsporných žárovek,“ uvedl při diskusi s novináři Petr Michal, předseda představenstva HKP.

Z průzkumu dále vyplývá, že ve veřejném prostoru má v oblasti úspory energie největší podporu veřejnosti modernizace pouličního osvětlení, snížení tepelných ztrát veřejných budov a jejich zateplování.

Průlom v solární energii. Zázračný materiál je mnohem účinnější než křemík

Fotovoltaika pokulhává

Naopak na dolních příčkách podpory veřejnosti se objevují solární panely. Ty oslovenému vzorku Pražanů vadily hlavně na historických domech. „Instalace solárních panelů je otázka estetická a kulturní, proto není překvapení, že ji část respondentů nepodporuje,“ komentoval Michal.

V klimatickém plánu z roku 2021 se magistrát hlavního města přitom zavazuje, že do roku 2030 bude na střechách domů umístěno 20 tisíc fotovoltaických panelů. V současné době je jich však v procesu přípravy pouze tisíc, hotovo má patnáct domů. Dalších čtyřicet stanic je ve výstavbě. Postup zdržuje složitý administrativní proces i zpožděné dodávky firem.

Situaci komplikuje i současná legislativa. Na začátku roku sice vešla v platnost novela, která umožňuje instalaci malé fotovoltaické elektrárny o výkonu do 50 kilowattů (to odpovídá zhruba spotřebě elektřiny průměrného bytového domu - pozn. red.) bez nutnosti stavebního povolení a licence k výrobě elektřiny.

Instalaci elektráren navíc ztěžuje vlastníkům domů památkový úřad, který může proces pozdržet, případně panely v památkovém ochranném pásmu Prahy nepovolit.

V solární energii mají však stále nad bytovými domy převahu ty rodinné. „Podle našeho názoru je ten rozdíl způsobený primárně tím, že neexistuje legislativa pro využívání energie z panelů pro bytové domy s více elektroměry,“ řekl Michal.

Situaci slibuje vyřešit další novela energetického zákona s názvem Lex obnovitelné zdroje energie 2. Měla by umožnit sdílet energii skrze distribuční síť, a usnadnit tím zapojení spotřebitelů energie do její výroby. Novela má vstoupit v platnost příští rok.

Solárních panelů je už moc. Přetěžují elektrické vedení, hasiči mají obavy

Mezi nejvýhodnější místa pro umístění fotovoltaiky patří panelové domy. „Skoro polovina pražských domácností bydlí v panelácích, které jsou velmi vhodné pro solární panely,“ řekl jeden z řečníků a šéf pražského hnutí ANO Ondřej Prokop. Podle něj je jednou z největších výzev metropole zajistit podporu zájemcům o fotovoltaiku a pomoci bytovým družstvům s realizací.

V Praze jsou podle informací magistrátu tisíce ploch vhodných k instalaci panelů. Mimo domy v soukromém vlastnictví se jedná i o veřejné budovy.

Uhlí zatím nevyhaslo

Průzkum dále ukázal, že prostor pro zlepšení je u bytových domů i v oblasti zásobování teplem. Více než třetina obyvatel bytové zástavby v dodávkách tepla spoléhá na teplárny. Ty se však v mnoha případech nacházejí mimo území hlavního města, například v Mělníku.

Podle Pavla Elise, generálního ředitele Pražské energetické (PRE), jde o pozůstatek z dob, kdy hlavní zdroj energie pro Prahu představovalo uhlí. Nese s sebou řadu nevýhod jako třeba velké ztráty při transportu tepla.

Česko dumá, kam dát elektřinu ze slunce. Možností je i využití dolu Darkov

„Odcházíme od uhlí. Otázka je, zda by v případě přechodu na plyn nebylo lepší přejít k lokálním zdrojům, které můžou být ve sklepě každého domu,“ říká Elias. Další významný podíl u bytových domů zastává vytápění plynem a elektřinou, které tvoří zbylé dvě třetiny.

Odlišná situace je u rodinných domů. Z průzkumu vyplývá, že uhlí jako zdroj energie používá stále pětina rodinných domů, ačkoli to vyhláška magistrátu už tři roky zakazuje. Nadpoloviční podíl na vytápění rodinných domů má pak zemní plyn následovaný elektřinou. Devět procent domů využívá tepelné čerpadlo. Dřevo a peletky využívá minimálně sedm procent oslovených domácností.