Skvrny Stará Nová Palmovka
Nedostavěná budova s názvem Nová Palmovka se již roky tyčí nad neméně „půvabným“ dopravním uzlem, kde se kříží všechny druhy MHD.
Podle Heidlera má pražská Palmovka zajímavou minulost a nejistou budoucnost. Svou velikostí a industriální historií je srovnatelná s Andělem, který je jí v mnohém podobný. Obě území slouží jako rušné dopravní tepny, což může vyvolávat pocity nehostinnosti a neprostupnosti.
Jednou z nejvýraznějších skvrn Palmovky je nedokončené torzo komplexu Nová Palmovka, jehož stavba začala před devíti lety. Uvnitř měla sídlit radnice městské části Prahy 8, plánovaly se i prostory pro obchodní centrum, kanceláře a další služby.
Skvrny a proměnyV návaznosti na seriál Ostudná místa přináší iDNES.cz sérii Skvrny a proměny Prahy. Ptáme se urbanistů, architektů, krajinářů a dalších odborníků na to, jaká místa v metropoli považují za zanedbaná a volající po změnách, a jaká naopak v posledních letech prokoukla a proměnila se k lepšímu. Vytipovávají také místa ohrožená. |
O pouhý rok později však byly práce na centru za více než miliardu korun přerušeny. „Stavební firma (Metrostav, pozn. red.) se rozhádala s objednatelem, čili městskou částí,“ vysvětluje architekt. Od té doby rozestavěný komplex chátrá bez využití. „Navíc kolem sebe vytvořil nevlídnou oblast,“ poznamenává.
„V okolí najdeme části, kde roste takzvaná distanční zeleň. To je nevyužitelný trávník, který kolem torza radnice tvoří ochranné pásmo. Jedná se o naoko parčíkové plochy, které ale nejsou útulným místem, kam si sednete číst knížku a vypít kafe. Je to zcela zbytečný a neuchopitelný prostor,“ popisuje Heidler.
Nyní to vypadá, že strašidelnému skeletu svítá na lepší časy. V červnu pražští radní schválili záměr vypsat výběrové řízení na dodavatele, který torzo dostaví. Budova se má stát novým střediskem evropského kosmického výzkumu.
„Léta rozestavěný areál na Palmovce jednak konečně najde potřebné využití, pro hlavní město pak bude nové sídlo Evropské agentury pro kosmický program znamenat nejen rozšíření aktivit této významné instituce a růst prestiže Prahy, ale i řadu dalších ekonomických příležitostí,“ okomentoval plán pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS).
Tentokrát Praha není na projekt sama. Intenzivně na něm spolupracuje s ministerstvy dopravy a financí. Pokud se městu podaří dodržet harmonogram, okna z Palmovky do vesmíru by se mohla otevřít v roce 2025.
8. prosince 2015 |
Proměny Rohanský ostrov
Brownfieldy Rohanského ostrova (vlevo) by měl nahradit povodňový park Maniny. O proměnu částí ostrova se mezitím snaží například místní komunita, díky které vznikl projekt Přístav 18600 (vpravo).
Rohanský ostrov byl ze všech stran omýván vltavskou vodou skoro čtyři staletí. Během rozsáhlé regulace oblasti ve 20. letech minulého století byl společně s Libeňským ostrovem propojen s karlínským břehem. Pojmenování mu už zůstalo.
Jakub Heidler
|
„Dlouhá léta byl Rohanský ostrov v podstatě černou skládkou, periferií uprostřed města. V době výstavby metra sloužil jako úložiště materiálu z výkopů,“ popisuje Institut pro plánování a rozvoj Prahy (IPR). Oblastí navíc v roce 2002 prošla rozsáhlá povodeň.
IPR začal chystat revitalizaci Rohanského ostrova roku 2020. Vyhlásil soutěžní dialog, jehož výsledkem bude Koncepce Rohanského a Libeňského ostrova a krajinářské studie Parku Maniny. Ty pak použije jako podklady pro dlouhodobý rozvoj území do roku 2030.
Zdejší karlínský břeh příjemně oživil komunitní projekt Přístav 18600, na kterém se spolupodílí i město. Pro veřejnost provozuje bar, beachvolejbalové hřiště, letní divadlo či pracovnu v parku. Navíc kultivuje místní zeleň, stará se o původní rostlinstvo a vysazuje nové.
Mimo Prahy investují do lokality i soukromí developeři, z jejich iniciativy vznikl například kancelářský komplex River City. „Z Rohanského ostrova se stává místo, kam se člověk rád podívá nebo si tu dokonce i koupí byt. Území má velké rozvojové plochy, staví se tu nové administrativní budovy, bytovky. Je i několik plánů na obnovení Invalidovny,“ popisuje Heidler.
Proměny Zahojená jizva Churchill Square
Bývalé opuštěné sklady Českých drah poblíž hlavního nádraží nahradil v roce 2020 kancelářský a bytový komplex Churchill Square. Podle architekta nová výstavba vyplnila takzvanou „spáru“ ve městě, která bývala neprůchodnou jizvou.
„Je to místo mezi kolejištěm nádraží a ulicí Italská. Dříve rozdělovalo území vejpůl. Díky tomu, že tu vznikl nový development, se však jednotlivé části propojily, a teď můžete snadno přecházet mezi Žižkovem a Vinohrady,“ vysvětluje architekt Heidler.
Komplex zahrnuje kanceláře, obchodní pasáž a rezidenci s luxusními byty. Stavby jsou průchozí, čímž usnadňují pohyb pro pěší. „Ve chvíli, kdy tu nebyl průchod, museli lidé místo obcházet ze dvou možných stran: buď přes Muzeum, nebo přes Bulhara, což je nehostinná křižovatka,“ říká.
Architekt komplex hodnotí pozitivně i z estetické stránky. „Ta se totiž odvíjí hlavně od toho, jak dobře plní funkci. Pokud funguje, najednou je krásná. A to je jediné možné měřítko. Jinak se zastavíte na názorování líbí – nelíbí, což je nesmírně individuální a nedá se logicky vyvrátit,“ argumentuje Heidler.
V září 2021 navíc otevřela Správa železnic prodloužený severní podchod z hlavního nádraží na Žižkov, na který je komplex Churchill Square napojený. Cestujícím z Vinohrad a Žižkova se tak zpřístupnila cesta do centra města.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Proměny Libeňské doky
Libeňské doky v roce 1949 a dnes.
Libeňský přístav byl vybudovaný na konci 19. století. Až do 90. let minulého věku zde fungovaly loděnice, po jejichž zrušení začal pozemek pomalu chátrat.
To se změnilo v roce 2012, kdy začal developer lokalitu přestavovat na prestižní rezidenční a administrativní čtvrť s názvem DOCK. Ambiciózní projekt byl dokončený minulý rok.
„Místo prošlo kompletní proměnou. Developer tu postavil spoustu administrativních budov a atraktivní bydlení s jakýmsi zálivem,“ popisuje architekt Heidler. V prostorách komplexu lze navštívit moderní park, vnitřní síť chodníků v areálu je pak napojená na síť městských cyklostezek v okolí.
„Zde je vidět, že když se lokalita pojme jako mix různých funkcí a investor neopomene ani veřejné prostory, může vzniknout moc pěkná městská čtvrť,“ shrnuje architekt.
V ohrožení Kulturní dům Eden a okolí
Místo brutalistního kulturního centra Eden na Praze 10 mají vzniknout byty, nový sál a komunitní centrum.
Kulturní dům Eden ve Vršovicích je spolu s Ústřední telekomunikační budovou jednou z pražských brutalistních staveb, které jsou odsouzené k demolici. Chátrající budova již dvacet let stojí bez využití a její rekonstrukce by pro Prahu 10 byla příliš nákladná.
„Dřív tu stál velký zábavní park. Území v okolí má potenciál. Je dobře napojitelné do centra a má blízko k historické zástavbě, ale jde o lokalitu vybudovanou během komunismu, domy nemají valnou kvalitu,“ popsal architekt s tím, že momentálně se však území nikdo pořádně nevěnuje.
„Je tu navíc k vidění degradující infrastruktura a dožívající veřejný prostor pokreslený graffiti. Zároveň si ale myslím, že to zatím není až tak neutěšitelná ostuda,“ říká architekt Heidler.
Projektanti, kteří se starají o revitalizaci starého kulturního domu, se rozhodli, že Eden musí definitivně k zemi. Na jeho místě se má začít stavět nový dům s městskými nájemními byty, východně od budovy má vzniknout náměstí a na jihu menší park. Rekonstrukce by měla lokalitě vdechnout nový život, opravovat se má navíc i nedaleká radnice Prahy 10, která je ve velmi špatném technickém stavu. Úředníci se z ní mají stěhovat do náhradních prostor během srpna.
„Jestliže ale mluvíme o úpravách celého území, šlo by o desetiletí. To jsou plány, které nechystáme pro nás, ale pro další generaci. Mezitím tu je hrozba, že části můžou upadat a chátrat,“ dodává architekt.
