1 La Park, po svatebčanech dorazili zloději
Dříve prosperující a vyhlášený hotel La Park v příměstském lese na okraji Kladna, který ke svému soustředění kdysi využívali třeba fotbalisté pražské Sparty, se za pár měsíců po ukončení provozu v roce 2016 proměnil v ruinu. Zasloužili se o to zloději a vandalové.
Přitom ještě před několika lety se v jeho restauraci nebylo možné najíst bez předchozí rezervace. Hotel byl vyhlášeným místem pro pořádání svatebních hostin, od jara do podzimu ho navštěvovali pěší výletníci, cyklisté a lidé na bruslích. Pak ale přišla ekonomická krize a spolu s ní úbytek hostů.
Do vlastnictví objekt získal nový majitel, který plánoval rozsáhlou přestavbu na nadstandardní privátní zařízení pro seniory. Plány však zastavilo jeho úmrtí. Proti dvěma dědicům pak byla vedena exekuční řízení.
Pozemek se zchátralou nemovitostí měl být loni v březnu dražen s překvapivě nízkou vyvolávací cenou 3,5 milionu korun. Už tehdy kladenská radnice „zavětřila“ a avizovala svůj záměr hotel získat.
Dražba se však neuskutečnila. Původní insolvenční správce objektu zemřel a nový musel nastavit její nové podmínky. Vedení města na vzniklou situaci reagovalo a prostřednictvím své společnosti Tepo odkoupilo za téměř 30 milionů korun největší soukromé pohledávky dlužníků. Tuto částku uhradí z rozpočtu ve dvou splátkách v letošním a příštím roce.
Podle znaleckých posudků, které má Kladno k dispozici, je obvyklá cena takového souboru nemovitostí 31,5 milionu korun. „Levněji to koupit nešlo,“ komentoval to primátor Milan Volf (Volba pro Kladno).
Areál už je nyní zabezpečen oplocením a vyklizen. „Letos se uskuteční demolice celého objektu a kultivace jeho okolí,“ informoval mluvčí kladenského magistrátu Vít Heral.
Budoucí využití a podoba areálu je zatím předmětem diskuze. V úvahu připadá například stavba domova sociální péče včetně provozu výletní restaurace. „Projekt teprve budeme připravovat. Chceme, aby lokalita na dlouhá léta opět sloužila všem Kladeňákům. Nasbírali jsme mnoho ohlasů, které tento krok podporují,“ uvedl primátor Volf.
2 Výpravní budova čeká na opravu
Nevábné prostředí, oprýskané omítky, ponurá atmosféra na okraji města připomínající strašidelný dům. Tak vítá cestující hlavní vlakové nádraží v Mladé Boleslavi. O jeho přestavbě či rekonstrukci se mluví už desítky let. Nádraží se stalo pomníčkem předvolebních kampaní politiků.
Teď to však vypadá, že by se ostudná zchátralá budova přece jen měla dočkat generální opravy, a to možná už v příštím roce. Loni v prosinci schválila Správa železnic studii, kterou zpracovala společnost Afry CZ. Podle ní by měla přestavba přijít na zhruba 130 milionů korun.
Stávající výpravní budova bude stržena a vznikne tady nová a podstatně komfortnější jednopodlažní budova. Bude kombinovat historické a moderní prvky, počítá se například se zelenou střechou a solárními panely. V části pro cestující má být budova více prosklená, střešní přesahy budou v některých částech zastřešovat nástupiště, zastávky autobusu a schodiště do podchodu. Přístup k nástupišti má být bezbariérový.
„Teď pracujeme na dalších stupních projektové dokumentace. Kompletní by měla být do konce letošního roku,“ uvedl mluvčí Správy železnic Jan Nevola. Termín samotné realizace bude záležet na přidělených penězích pro Správu železnic.
3 Ruiny železáren a cementárny lákají filmaře
Pro filmaře hotový ráj. Pro místní smutné retro. Pro potenciální investory černá díra na peníze kvůli kontaminovaným pozemkům. Areál bývalých železáren a cementárny v Králově Dvoře na Berounsku. Jen pár metrů od moderních hal se na dvou pozemcích o rozloze větší než sedm hektarů rozpadají posledních téměř 40 let opuštěné haly, kde dříve stávaly vysoké pece.
Surové železo se tady vyrábělo od poloviny 14. století do 80. let století minulého. Po ukončení výroby zůstaly v provozu jen slévárna či válcovna za studena.
Ze státního podniku vznikla začátkem „devadesátek“ akciová společnost s řadou dceřiných firem. Časem přibylo i několik dalších samostatných společností. V cementárně, která vznikla v sousedství koncem 19. století, skončila výroba před 20 lety. Nynější vlastník, německá společnost HeidelbergCement, zde provozuje už jen novou balicí linku a expedici volně loženého a baleného cementu.
Filmaře přitahoval industriální areál i v dobách, kdy byl celý ještě v provozu. V roce 1978 tady režisér Ludvík Ráža natočil verneovku Ocelové město. V současnosti se v opuštěných halách točí především thrillery a detektivní seriály jako Místo zločinu: Ostrava nebo Případy 1. oddělení.
4 Elity by se dnes hodně divily
V době své největší slávy hostil kutnohorský hotel Černý kůň české elity. Dvoupatrový dům se sedlovou střechou si v 17. století oblíbil třeba barokní malíř Petr Brandl, později zdejší vyhlášenou hotelovou restauraci navštěvoval spisovatel Karel Havlíček Borovský.
Úspěšnou epochu kulturní památky s mimořádně hodnotnou však zavál čas. Budova dlouhodobě chátrala a majitelce se nepodařilo dosáhnout na dotaci na její opravu, pak se ho neúspěšně pokoušela prodat.
V roce 2013 proto nechala z bezpečnostních důvodů zazdít všechna okna hlavního průčelí domu a poté z budovy odstranila i ozdobné prvky a unikátní kovovou prosklenou markýzu. Před dvěma lety pak dělníci strhli celé nadzemní podlaží, a tak z domu zbylo jen torzo.
Budoucnost objektu je zatím nejistá. „Je určitě velká škoda, že jsme přišli o tak hodnotnou historickou budovu. Město však často nemá peníze ani na opravy vlastních budov, natož aby kupovalo další a rekonstruovalo je,“ řekl k tomu starosta Kutné Hory Lukáš Seifert (ODS).
5 Město železnice hyzdí nádraží
Nymburku se občas přezdívá město železnice. Současnému dopravnímu uzlu totiž zajistilo rozkvět zahájení provozu Severozápadní dráhy, navíc je historicky spojený s opravou lokomotiv.
Chátrající nymburské nádraží však připomíná stanici, kde se čas zastavil někdy v 70. letech minulého století a kde se cestující mačkají v malé čekárně. Současný stav výpravní budovy ani v nejmenším neodpovídá významu přestupního uzlu, který denně využívá osm tisíc lidí.
Správa železnic už několikrát termín rekonstrukce nádraží posouvala a město bylo zoufalé. Až loni v listopadu konečně vypsala architektonickou soutěž na jeho novou podobu. Stávající objekt projde opravou a doplní ho nová budova s moderním zázemím pro cestující. Chybět nebude parkoviště a cyklověž.
„Nové nádraží snad bude konečně důstojnou vizitkou při vstupu do města, a ne ostudou, jako je tomu nyní,“ řekl starosta Tomáš Mach (Nymburk s klidem). Stavba by měla začít v roce 2025.
6 Vojáky chtějí v Milovicích nahradit vědci
Chátrající a opuštěný panelový dům s „vykousnutou“ částí stěny, který je mnoho let bez oken, je posledním symbolem působení armády v bývalém vojenském prostoru Milovice nedaleko letiště Boží Dar. Je stále ostudou jinak se postupně měnící a rozvíjející oblasti. I čtyři blízké panelové domy po armádě už prošly rekonstrukcí a jsou obydlené. Další armádní objekty byly zdemolovány a oblast je postupně sanována.
Středočeský kraj, který v této lokalitě vlastní pozemky, chce oblast postupně oživit. Působit tam mají hlavně firmy z oblastí jako jsou věda, výzkum, inovace, udržitelný cestovní ruch či ochrana přírody.
Další rozvoj umožní na konci února již schválená další aktualizace zásad územního rozvoje kraje. Dovolí to například firmě Valeo pokračovat s rozvojem využití bývalého letiště, kde už provozuje polygon a provádí testování moderních technologií v automobilech. Hejtmanství předloni firmě plochy pronajal na 20 let. Počítá se ale i s příchodem dalších investorů.
„Aktualizace zásad stanoví jako podmínku využití tohoto prostoru zejména pro vědu a výzkum, nikoli pro silnou průmyslovou či logistickou činnost,“ upozorňuje náměstek hejtmanky pro místní rozvoj Jiří Snížek (Piráti).
Řešení se podle něho hledá i pro poslední chátrající panelák. Ten má ovšem soukromého majitele, ačkoli pozemky pod domem patří Středočeskému kraji. Majitel podle dostupných informací plánuje dům rekonstruovat a nabídnout v něm byty a komerční prostory, nemůže však investovat, dokud nebude vyřešena otázka pozemků.
„Po dokončení zásad územního rozvoje zvážíme, jak s touto lokalitou naložit. Zda pozemky vlastníkovi domu pronajmout za symbolickou cenu, nebo prodat,“ vysvětlil Snížek.
Které z ostudných míst středních Čech nejvíc potřebuje nápravu?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00pátek 14. dubna 2023. Anketa je uzavřena.
